Metafory

Jeho chůze zní jako zvonkohra.
Hašlerka vypadá jako černá perla.
Podzimní vítr zní jako meluzína v komíně.
Sebepoznání je jako cesta do středu země.
Bolest zubu je jako trn v patě.
Ranní slunce chutná jako svoboda.
Noční bouřka je hořká jako prohra.
Hudba zněla těžce jako dunivé hromobití.
Její hlas voněl sladce jako jarní palouček.
Přivonět si benzínu je jako droga.

Eliška Klímová

Jeho chůze zní jako slon v porcelánu. 

Hašlerka vypadá jako mátové nebe 

Podzimní vítr zní jako rozbitý větrák 

Sebepoznání je jako znovuzrození 

Bolest zubů je jako nejbolestivější smrt 

Ranní slunce chutná jako snídaně 

Noční bouřka je hořká jako hořká čokoláda 

Hudba zněla těžce jako balvan 

Její hlas voní sladce jako vanilka 

Přivonět si benzínu je jako skládka SMRADLAVÁ
Ester Káňová

Jeho chůze zní jako burácení krup o střechu automobilu 

Hašlerka vypadá jako zkažený zub kamenožrouta 

Podzimní vítr zní jako zpívání sýkorek 

Sebepoznání je jako pohled do Macochy 

Bolest zubů je jako kutání permoníků 

Ranní slunce chutná jako ideálně zralé jablko 

Noční bouřka je hořká jako prohra v souboji o srdce mladé dívky 

Hudba zněla těžce jako pád ze schodů 

Její hlas voní sladce jako babiččin heřmánkový čaj 

Přivonět si benzínu je jako utrhnout zakázané jablko
Petr Polák

Jeho chůze zní jako stádo slonů valících se savanou. 

Hašlerka vypadá jako lesklý černý kamínek. 

Podzimní vítr zní jako divoký sbor různých hlasů, mísících se v jedné symfonii. 

Sebepoznání je jako facka osudu, kterou občas každý potřebuje dostat. 

Bolest zubů je jako led rozervávající skalní průrvu.

Ranní slunce chutná jako dotyk milované osoby. 

Noční bouřka je hořká jako pelyňkový čaj. 

Hudba zněla těžce jako když kámen dosedá na dno řeky. 

Její dech/hlas zní (voní) sladce jako čerstvě uvařená čokoláda. 

Přivonět si k benzínu je jako nechat se omámit prostředím automobilových závodů.
Jasmin Carmel


Jeho chůze zní jako stádo běžící koní. 

Hašlerka vypadá jako ztvrdlý a modrý kus žvýkačky. 

Podzimní vítr zní jako šum ze starého rádia. 

Sebepoznání je jako když slepý poprvé uvidí. 

Bolest zubů je jakoby horník fáral do každé jednotlivé stoličky. 

Raní slunce chutná jako horký čaj v zimě nebo nanuk v létě.

Noční bouřka je hořká jako tabulka 90 čokolády. 

Hudba zněla těžce jako dešťové kapky dopadající na parapet. 

Její hlas voní sladce jako čerstvě upečené koláče. 

Přivonět k benzínu je jako objednat si hawai, půlka lidí se potom může utlouct, druhá pozvracet.
Ema Heřmanová


Jeho chůze zní jako pochodující armáda 

Hašlerka vypadá jako kamínek 

Podzimní vítr zní jako šustění suchého listí 

Sebepoznání je jako nalezení pravé lásky 

Bolest zubů je jako když mi někdo láme všechny kosti v těle 

Ranní slunce chutná jako to nejmilejší pohlazení 

Noční bouřka je hořká jako nepředvídatelný život 

Hudba zněla těžce jako žal skladatele 

Její hlas voní sladce jako vanilkové rohlíčky 

Přivonět si benzínu je jako se v něm topit.
Linda Hájková




Cvičení vymyslel lektor tvůrčího psaní René Nekuda - Kreativní zápisník, nakladatelství U veverky