Příběhy na sedm slov

Věděl, že musí padnout, aby mohl vstát. (Stanislav Rokos)

Chápu, vnímám a stejně to udělám jinak.(Alena Larionová)

Strmý kopec. Těžký batoh. Nadávám. Nahoře nádhera.(Pavla Říhová)

Dýchám, chodím, nakupuji, jím, spím, prostě žiju. (Petra Zelenková)

Toužil po exotice, ale spatřil jen bídu. (Stanislav Rokos)

Á Koukám na tebe a vidím společný život. (Alena Larionová)

Tma. Bojím se. Někdo venku funí. Ježek. (Pavla Říhová)

Milovala ho víc než sebe, proto odešla.(Stanislav Rokos)

Život mě učí, ale já to nechápu.(Alena Larionová)

Narodila jsem se, vylezla ven, začala žít. (Petra Zelenková)

Máš ochranu? Ne? Tak to nic nebude! (Stanislav Rokos)

Pohled. Rande. Bydlení. Manželství. Děti. Stáří. Smrt.(Alena Larionová)

Volil Zemana. Brzy litoval. Byla to blbost. (Pavla Říhová)

V televizi politika, pomlouvají Babiše, cvak – vypnuto. (Petra Zelenková)

Ti, co čumí, nerozumí, nebo psát neumí? (Petra Zelenková)

Takto ne:

Sedíme v učebně, posloucháme Danu, vypracováváme zadání. (Petra Zelenková)

Přemýšlejícím utíká čas, daný lektorkou pro práci. (Petra Zelenková)

Obouvám boty, běžím, zakopla jsem, ležím a nadávám. (Petra Zelenková)

Píšící si prázdní mozek pro pokračující výuku. (Petra Zelenková)