13. ledna 2022

Šumavský měsíčku na nebi hlubokém - napsala Alena V.

Psalo se léto 2000 a prázdniny jsem trávila na naší chatě v předhůří Šumavy. Na Hnačov je zdím od mého dětství a je to tam opravdu balzám na nervy, jak říkával můj tatínek. V srpnu tohoto roku za nám i přijeli rodinní přátelé ze Znojma i s mojí nejlepší kamarádkou Radkou.
Společný týden jsme trávili společnými výlety po Šumavě, koupáním a večerními táboráky, při kterých jsme rozebírali všechna moudra světa. Jeden večer byl opravdu výjimečný a neopakovatelný. Po výletu ze Sušice jsme se rozhodli, že večer ugrilujeme a posedíme u ohně, ostatně jako každý večer. 

Bylo teplé léto a dlouhé letní večery k tomu vybízely. U každé chaty se vždy něco dělo a údolím se roznášel takový ten letní hlahol. Děti si hrály, někde hrála hudba a někde se jen povídalo. My jsme si po pozdní večeři všichni po povídali a popíjeli u ohně.

S Radkou jsme se po desáté hodině rozhodly, že se půjdeme projít a podívat se k vodě do kempu. Brouzdaly jsme tamní večerní přírodou, povídaly a pořád bylo co řešit. To, co se nám stalo při cestě zpět na chatu, bylo opravdu nazapomenutelné. Posadily jsme se na palouček pod chatou. Ta se nachází na kopci a je z ní výhled na celou Šumavu.

Palouček je situovaný na kraji lesa a i ten večer, kdy byl měsíc v úplňku a „vymetená“ obloha byla posetá hvězdami, svítil na dálku měsíc jako zběsilý a příjemně dopadající světlo dodávalo celému večeru nepopsatelnou atmosféru. S Radkou jsme se usadily na rozehřáté kameny a kochaly jsme se večerním výhledem na borovicový háj, jehož atmosféru dokresloval svit měsíce. Náhle, v tom tichu, se začal od jedné chaty, kde byla evidentně nějaká přátelská sešlost, ozývat zpěv. Celou půlnoční atmosféru umocnila árie „Měsíčku na nebi hlubokém sviť“, která se rozléhala údolím a my jsme ani nedutaly, jaký nepopsatelný zážitek to byl. Bylo evidentní, že celou arii zpívala operní pěvkyně, dodnes neznáme její jméno, ale Rusalka se nám vryla do paměti natolik, že na ten večer vzpomínám dodnes.
Největším bonusem všeho je však přátelství s Radkou, které trvá již 26 let a ani ta dálka nás nerozdělila.



"Měsíčku na nebi hlubokém..." rozléhalo se nad šumavským údolím a my s kamarádkou jsme ani nedutaly. Slavnou Dvořákovu árii zpívala operní pěvkyně, to bylo jasné. Dodnes však neznám její jméno. 

Na Hnačov v předhůří Šumavy jezdím od dětství....