Jak jsem cestovala během Covidu - napsala Veronika Petrová

To tak rok a půl slyšíte z rozhlasu, že nesmíte neočkovaní do USA, až vám to začne vrtat hlavou. A říkáte si: “To opravdu na své planetě nesmím cestovat, kam chci a musím se podřizovat občas řekněme šílencům? Tomu nevěřím. Pojďme to zkusit :)) A tak jsem koupila letenku směr San José, Kostarika a můžu letět.

Koukám, kolik stojí přelet San José a Los Angeles. 

1.500,- Kč? Jenom? 

Kupuji a volám to kamarádovi do LA Frankovi: "Franku na podzim přiletím! Koupila jsem letenky San José a LA."

On na to: "San José Kalifornie nebo Kostarika?" 

A já: "Do pytle! Ona existuje také San José Kalifornie?"

"Jo! Je to kousek od LA."

 A najednou mě polije horko a uvědomuji si, že to bude asi ta v Kalifornii, protože byla fakt levná.


Jdu to hned zjistit, protože do SJ Kalifornie ze Schengenu nemůžu. Můžu jen přes Kostariku, kde musím pobýt 14 dní. 

Dávám si raději 16 dní, co kdyby… a taky, že jo. Příletový a odletový den se nepočítá :)) 

Měním letenku do správného San José a dokupuji letenku odletu z jiného místa LA a Praha. 

Tedy letím - Praha - San José / San José - MIAMI, Miami - LA.

Miami -LA... V tomto letu jsem podělaná strachy, ale snažím se nebýt, protože to by mi mohlo samozřejmě ublížit. Bojím se, že mě pošlou jako neočkovanou domů a jsem připravena být na letišti jako Tom Hanks :)) 

Přílet do Miami: “Proč letíte do LA?” 

"Mám tam pracovní schůzky a rodina za mnou přiletí z Kanady," vymýšlím si.

Razítko a šup do LA! To jsem si oddechla. 

Teď ještě letiště v LA! 

Dosednu v LA, jdu a najednou jsem u kufrů, žádná kontrola. 

Uf! Tak jsem se v letu bála zbytečně. 

Vše je ok a já můžu vyrazit vstříc LA dobrodružstvím. Jedu metrem. Klasika. Taxík je drahý a já to tady už trochu znám. Nutno podotknout, že bílý Američané jezdí metrem velmi málo, takže potkávám především občany černošské. Jedu směr centrum LA, kde vystupuji na chvíli a jdu si prohlédnout známá místa jako Wilshire blvd, kousek je Staples center apod. 

Pak zpět do metra a směr hostel Santa Monica. 

65 dolarů! Za hostel pro 8 lidí. Welcome to LA! 

Je mi tam, ale moc fajn. Jdu se hned projít ven. 

Ráno snídaně, pozdní vstávání kolem 11h a směr opalovačka k oceánu. Je již dost studený, ale baví mě to, koupu se a opaluji. Odpo hambáč s hranolkami, to si moc nedávám a večer již můj kamarád a jedeme směr, kde bydlí. Pár dní tam zůstanu. 

Z LA pak ještě cestuji do Las  Vegas. Jestli jste nebyli, doporučuji! Je to město zázraků. Co se děje tam, se nikde jinde neděje, tak trochu možná v LA, tam je to také crazy. 

Celkově jsem cestovala sedm týdnů. Na Kostarice to chvílemi bylo náročné, ale to také v LA. 

Třeba jsem se bála na letišti v San José, že mě odvezou a vezmou mi orgány, to je můj celoživotní strach při cestování :) Mám je všechny!

Jo, a když jsem přelítala ze San José do LA, tak den před tím, jsem vybírala 4x z bankomatu čásku a bankomat mi nic nedal a druhý den večer jsem v internetbankingu viděla 4x strženou částku, celkově 12tis. Kč + 4x100 Kč poplatek! To fakt nechceš, když ze země odlítáš a nevíš, jestli ti to uznají nebo řeknou, že sis peníze vybrala.

Jo, a když jsem dorazila busem na letiště, vystupuji, pohodička, maňána, kam to vlastně jdu? Bus odjíždí a mě dochází, že v LA budu asi bez oblečení. Proč? Protože můj kufr odjíždí i s busem :))) Naštěstí mám více štěstí než rozumu občas, a tak tam je dispečer, který mi vyjednává u řidiče, že se stejně otáčí a že tam bude za půl hodky. 

Čekám. Mezitím mi tam všichni překládají a snaží se pomoci.

Návrat do ČR byl krutý, tedy až na let v letadle. Tam nás z 250 bylo 70, tak jsem pro sebe měla celou trojku. To nevymyslíš!