Šéf má padesátiny. Scházíme se v zasedačce, narychlo podepisujeme trapné přáníčko. Na stole dort a chlebíčky, odbíhám do lednice pro vychlazené bublinky. Čekáme. Stále čekáme.
Po chvíli se osmělí první z kolegů, kteří vynechali oběd, aby se teď, vyhládlí, najedli pochutin z Ovocného Světozoru. Hází do sebe ruská vejce, tváře se dmou kusy dortu.
Po chvíli se osmělí první z kolegů, kteří vynechali oběd, aby se teď, vyhládlí, najedli pochutin z Ovocného Světozoru. Hází do sebe ruská vejce, tváře se dmou kusy dortu.
Jejich pohyb kolem stolu dodá kuráž dalším kolegům. Vyráží ti, kteří za svůj dvousetkorunový příspěvek na občerstvení chtějí urvat co nejvíc.
Hemžení kolem jídla posmutněle pozorují skupinky méně průbojných pracovníku. Rádi by zakousli alespoň jednohubku a spláchli ji půldeckou Bohemky. Nesmělým krokem a držíc se při sobě přichází ke stolu.
Na tácu leží smutný list salátu, rozplizlý kus dortu a na dně láhve spočívá zátřepek zteplalého šumivého vína. Vchází šéf. Rád na sebe nechává podřízené čekat.
Na tácu leží smutný list salátu, rozplizlý kus dortu a na dně láhve spočívá zátřepek zteplalého šumivého vína. Vchází šéf. Rád na sebe nechává podřízené čekat.
Poučení: Když pozdě na oslavu přijdeš, zbude na tebe sice hovno, leč nebude ti na druhý den blbě.