No jasně, jsem ti k službám. Něco se děje ?
Konečně mě pozval na schůzku. Jdeme do divadla. Víš, cítím se jako, když mi bylo šestnáct a šla jsem poprvé s Fandou Boháčkem z naší třídy do kina. Rozhodně nechtěla ani po rozvodu nechávat své půvaby na obdiv jen svému zrcadlu.
Anna dychtivě pokračovala v líčení příprav.
Už jsem objednaná ke kadeřnici, kosmetiku mám za sebou, zbývá nějaký ohoz.
Musím se zabalit jak atraktivní dárek, který by chtěl rozbalit, a významně na svou poradkyni mrkla. Jen musím ukočírovat své tvary, bujné, dodala celkem zbytečně.
Prošly několik obchodů, a nakonec jedny pěkné šaty vybraly. Něco tomu ale chybělo. Už to mám, potřebuješ korzet, vyhrkla Marie.
Korzet ? Copak žijeme ve středověku ?
Ale soukromá stylistka se nedala odbýt.
Hele, četla jsem, že prý zmenší proporce až o několik centimetrů. Navíc jsou k dostání takové, co nadzvednou zadek nebo prsa, nebo oboje, jak potřebuješ.
Zapadly do obchodu s luxusním prádlem. Prodavačka hned vytušila, o co tady jde. Předkládala budoucí šestnáctce plus několik kousků, až vybraly jeden.
Na visačce stálo: štíhlejší až o tři velikosti.
Anna zmizela s kouskem pružného prádla ve zkoušecí kabince. Sundala si halenku, kalhoty nechala u kolen, aby si nemusela celá svlíkat.
Začala se soukat do stahovacího kombiné. Přes hlavu, ramena, ňadra, bříško a nakonec boky. Vyfoukla celý obsah plic. Obleček byl téměř na svém místě. Pohled do zrcadla. Skutečně, reklama nelhala, možná o více než tři čísla. Líbila se sama sobě.
Už se ale opravdu musela zhluboka nadechnout. Chyběl ji vzduch. Nadechnout se naplno ji ale nedovolilo navléknuté prádélko, protože obepínalo hrudník, břicho i zadek tak těsně jako svěrací kazajka.
Musí to dolů, hned. Vzala za dolní okraj, že to přetáhne zase vrchem. Zasekla se ale na bocích. Zkusila to opačně, vršek sice překonal kyprou hruď, ale dál to nešlo.
Maruškóóóóó, pojď mi prosím pomoc. Marie nakoukla za závěs.
Co se děje ?.
No, uvízla jsem …. Nejde to ani horem, a ani spodem. Jsem v tom jako v kleštích. Nemůžu se nadechnout.
Nepanikař. Počkej, vemem to vrchem. Předkloň se, já ti to stáhnu. Budoucí „náctka“ neprotestovala.
Maruška vzala za korzet a začala jí ho přetahovat přes boky a prsa.
V tu chvíli připomínaly výjev z pohádky O veliké řepě…. Tahaly, tahaly až vytáhly…
Ale setrvačná síla společně se fyzikálním jevem o součtu sil byly neúprosné.
Nejdříve se vydul závěs směrem do prodejny, jak kopíroval záda Marie, která rvala obleček ze své kámošky, seč jí síly stačily, až nakonec povolil závěs, povolila Marie, a za ní letěla i Anna.
Obě dámy v nejlepších letech se válely na zemi uprostřed prodejny. Anna ležela jak široká, tak dlouhá na své stylistce, s kalhotama u kolen, ve spodním prádle. Ale sláva ! Korzet byl sundaný, dokonce nebyl ani roztržený.
Nahlas se řehtaly všechny tři, i s prodavačkou.
Ještě že jim bylo těch šedesát. Ve svých šestnácti by asi takový nadhled neměly.
Anna nakonec koupila potřebné spodní prádlo o velikost větší, v tom se už dýchat dalo. Dokonce byl rafinovaně rozepínací, a ne stahovací. Atraktivní dárek tak mohl být v pravou chvíli rozbalen bez většího trapasu. Nákupy a stahovací obleček tak splnily svůj účel.
