Chvíli jsem ležel zabalený pod vánočným stromkem jako dárek, koupil mě Jan pro svoji matku a jel pro mě dost daleko a stál jsem ho opravdu hodně. Divil jsem se tomu, co všechno byl ochoten udělat proto, aby mě přivezl v krabici na vánoční oslavu, asi jsem hodně významý.
Rozbalili mě a uvedli do chodu a bylo kolem mě hodně poprasku, což mi lichotilo. Po tom všem mě postavili do vánočního města na pracovním stole. Se svojí pozicí jsem nebyl spokojen vánoční ulici jsem stál tak trochu mimo plán, v mezeře před vánočního nádraží vedle kostela.
A tak bych si rád bych si touto cestou stěžoval, že za celé vánoce ke mně nikdo nepřišel si koupit žádný kousek popkornu. Ano, bylo to špatným umístěním, ale také možná protože nevoním typikou popcornovou vůní, což je možná plastovým figurkám jedno. Příští rok to musí být lepší.
Jako dům jsem rozdělený, na tři části, prodejnu, pokoje pro moji nespící prodavačku a pak předsíň, do které by někdo teoreticky vejít mohl. Ale nevchází. Nad střechou předsíně je něco neuvěřitelného – v maximální veliký popkornovač, mnohem větší než můj komín. Kousky kukuřice v něm lékají vzduchem. Si realistické umění na mém architektonickém klasickém anglikálním stylu.
Mám jednu jistou obyvatelku, nespící prodavačku, ženu , která se celý život se živí prodejem popcornu. Divím se, že si nikdy nejde lehnout, protože je ve mně místa dost, ale nikdy spát nechodí a jen prodává a prodává popkorn. Celou dobu si kladu otázku? Bydlí ve mně ještě někdo další? Nevím, nikdy nevychází a ani vchází.
Mám jednu jistou obyvatelku, nespící prodavačku, ženu , která se celý život se živí prodejem popcornu. Divím se, že si nikdy nejde lehnout, protože je ve mně místa dost, ale nikdy spát nechodí a jen prodává a prodává popkorn. Celou dobu si kladu otázku? Bydlí ve mně ještě někdo další? Nevím, nikdy nevychází a ani vchází.
To je celý můj život. Před týdnem celé vánoční město uklidili do kufrů a tašek. Jen mě si nechali venku. Nejdřív jsem si myslel, že je to kvůli mně, že jsem tak krásný a užitečný. . Všechno se ovšem ukázala v jiném světle, když se objevil syn Jan a já pochopil , že kvůli Janovi budu celý rok stát venku na stole. Ach jo. A Chudák ta moje prodavačka,nemá šanci vzít si dovolenou.