Uvozovací věty

Zadání:
Vynechte uvozovací větu a doplňte emoci do přímé řeči. Zůstane jen přímá řeč a nálada.  

„To, co jsme spolu prožili, bylo moc krásné,“ rozbrečela se.

Vynechte uvozovací větu a vymyslete, jak hrdinka plakala.

„Podej mi tu tužku!“ zařvala na něj. 

x

„Vynes koš!“ zařvala na něj. 

„Vlastně na vaši nabídku nemůžu přistoupit,“ nemotorně se pokoušel vyhnout souhlasu.

„A sakra!“ nadával pět minut nad rozlitým červeným vínem.

„Promiň, přes slzy na tebe ani nevidím. To, co jsme spolu prožili, bylo překrásné a budu na to do konce života vzpomínat.“ (Kateřina)

„Víš… to co jsme spolu prožili… moc… moc to pro mě znamená… krásné… bylo to… bylo to moc…“ (Marek)

„To, co jsme spolu prožili, bylo moc krásné, nemáte prosím někdo kapesník?” (Standa)

„Už dost, Evi, bylo to s tebou krásný.“ (Šimon)

„Vím, že jsi mi nic nesliboval a bylo to krásné, ale to tě nikdy nenapadlo, jak mě to celé zraní?“ (Péťa P.)

„Já pořád musím vzpomínat na to, co jsme spolu prožili. To bylo tak krásný. No, a už zase brečím. Promiň. Když já si nemůžu pomoct.“ (Milada)

„To co jsme spolu prožili, to bylo tak krásné. Nemáte někdo prosím kapesník?“ (Milada)

„Vždy si budu pamatovat ty naše společné okamžiky. Budeš mít své místo v mém srdci dokonce života. Nezapomenu na tebe. To, co jsme spolu prožili, bylo moc krásné.“  (Alena)

"Náš společný zážitek mě tak dojal, že se mi tlačily slzy do očí. " (Lucia)

„To, co jsme spolu prožili, bylo moc krásné. Vzpomínky mě dohání k slzám.“ (Petra Z.)
„Bylo to krásné, ale možná to nikdy nemělo ani začít. A teď už mě nech vybrečet.“ (Péťa P.)
„To, co jsme spolu prožili, promiň, půjčíš mi kapesník, bylo krásné.“ (Jana V.)

Takto ne: 

"To, co jsme spolu prožili, bylo moc krásné," rozeštkala se. (Hana)

„Podej mi tužku, ale hned!”(Standa)

„Co na mě tak civíš. Podej mi tu tužku!“ (Milada)

„Dělej, podej mi tu tužku!“(Alena)

„Hej! Podej mi konečně tu tužku, krucinál!“ (Marek)
„Ty mě neslyšíš?! Podej mi tu tužku!“(Alena)

"Dej mi tužku. Jsi hluchý?" (Lucia)

„Podej mi tu tužku a hejbni sebou!“ (Petra Z.)

„Tak vyneseš už ten zpropadenej koš?“ (Kateřina)
„Ihned vynes ten koš!“ (Péťa P.)

„Tak už sakra vynes ten koš!“ (Jana V.)
„Vynes už ten koš, nebo tě roztrhnu jak hada!“ (Péťa P.)

Takto ne: 

"Vynes, prosím, koš," požádala ho. (Hana)

„Já vlastně, promiňte, ta dohoda…, musím večer za rodinou a hned pak mám ještě jednání a stejně mi je nějak špatně. Prostě to neplatí. Promiňte. Moc se omlouvám." (Šimon)

„Ehm, vlastně jsem chtěl říct, že vaše nabídka je jakože docela dobrá, ale já bohužel opravdu spíš asi nemohu na ni vůbec jakože přistoupit. Ne, rozhodně na ni jakože nemůžu přistoupit. Je mi to líto. Ano, je mi to líto. Jakože bohužel.“ (Marek)

„Vlastně na vaši nabídku nemůžu přistoupit, je zajímavá, ale…jak bych vám to řekl.”(Standa)

„Vlastně…Jak bych to řekl…Je to od vás milé, ale…Nezlobte se na mě…Chci jen říct, že si toho vážím, ale moc se omlouvám … nemůžu na vaši nabídku přistoupit.“ (Milada)

„Na vaši nabídku nemám čas. Zavolejte za rok." (Lucia)

„Vlastně na vaší nabídku nemůžu přistoupit a jestli prominete, otočíme list.“ (Petra Z.)

„A sakra, a sakra, a sakra. Ten merlot už se tu pět minut vsakuje do našeho nového gauče a já furt nemám páru, co s tím mám doprdele dělat!“ (Kateřina)

„A sakra, to byl archiv, teď budu pět minut vytírat víno za dva tisíce.” (Standa)

„A sakra! Co to tady je? To si snad někdo dělá legraci. Proč je tu rozlitý červený víno? Kdo to udělal? Já se z toho zblázním. To tu můžu opakovat pořád dokola, aby si lidi po sobě uklízeli.“ (Milada)

„Mám fakt blbej den, a když už si chci dát relax s vínem, tak místo aby mi udělalo dobře, tak budu do prdele ještě čistit koberec!“ (Péťa P.)

„Kdo to udělal? Proč proboha nezavíráte víno? Tak si snad doleji víno zavřu ho a dám zpátky do lednice ne? Co ten flek? Kdo ho bude čistit?“ (Alena)

„Proč zrovna moje sklenička neumí stát rovně?!“ (Petra Z.)

„No, tak to je výborný. První sklenička a já ji hned vyliju. To jsem se na něj dneska zrovna tak těšil. A Máňa bude zas nadávat, že to z tý bílý košile nedostane. To je fakt den. To se může stát jenom mně, tohleto.“ (Simona)

„A sakra, to víno bylo červené a jak ho asi teď dostanu z kalhot!“ (Péťa P.)
„Do háje blbost, červená, spadla na zem. A sakra, je na koberci.“ (Jana V.)

Takto ne: 

Děsilo ho, co způsobil, když rozlil víno. (Hana)

Cvičení vymyslel lektor tvůrčího psaní René Nekuda