 |
| Robert Oppenheimer |
Nasypu čaj do sítka a zaliju ho. Posadím se do křesla. Rád pozoruji, jak čaj proplouvá vodou a zanechává za sebou jasnou stopu. Z cigarety v ruce odpadne popel na zem, rozhlédnu se a přisunu popelník blíž k sobě.
Oknem vidím juky a v dálce borovice. V této nehostinné krajině je to přízrak žijící přírody. Znovu očima sklouznu ke konvici, voda už se zabarvila do uklidňující zlatohnědé. Barva země. Zavřu oči a představuji si, jak beru hlínu do ruky, zmáčknu a propadává mi mezi prsty. Všechno jsou jen atomy, ale celek dává všemu smysl. Už zítra… Zítra se ukáže smysl…
Zapálím si další cigaretu. Kolikátou už? Nepočítám je. Potáhnu a naplním plíce uklidňujícím kouřem. Lehce vydechnu a dým se vznáší místností. Odložím hořící cigaretu do popelníku. Promnu si oči, prsty prohrábnu vlasy. Kouř z cigarety se v úzkém pruhu kroutí směrem ke stropu, až se rozplyne a smísí se se vzduchem v místnosti.
Naliju si horký čaj do hrnku a lačně ho vypiju celý naráz. Měl bych si odpočinout, zítra je důležitý den. Cigareta v popelníku dohořela. Zapálím si novou, další hrnek už piju v klidu a vychutnávám si každý lok.
Zítra, zítra se uvidí…
Zadání:
Vyberte si historickou postavu, která vás zajímá. Může to být Karel IV., Marie Terezie, Abraham Lincoln nebo Margaret Thatcherová. Udělejte si k nim krátký historický výzkum. Poté napište jednu scénu o této postavě ve chvíli, kdy dělá něco běžného, soukromého, intimního. Např. si hraje se svými dětmi, připravuje něco k jídlu, ukládá se ke spánku, hraje na hudební nástroj, ale v důležitý historický okamžik. Pokuste se udělat scénu osobní a intimní, aniž by dominovaly historické události. Pamatujte, že vaše prvotní rešerše plní ve fikci stejnou funkci jako zápletka, postava a dialog: vyvolat v čtenářově fantazii iluzi času a místa, na které by se jinak nedostal.
Vyberte si historickou postavu, která vás zajímá. Může to být Karel IV., Marie Terezie, Abraham Lincoln nebo Margaret Thatcherová. Udělejte si k nim krátký historický výzkum. Poté napište jednu scénu o této postavě ve chvíli, kdy dělá něco běžného, soukromého, intimního. Např. si hraje se svými dětmi, připravuje něco k jídlu, ukládá se ke spánku, hraje na hudební nástroj, ale v důležitý historický okamžik. Pokuste se udělat scénu osobní a intimní, aniž by dominovaly historické události. Pamatujte, že vaše prvotní rešerše plní ve fikci stejnou funkci jako zápletka, postava a dialog: vyvolat v čtenářově fantazii iluzi času a místa, na které by se jinak nedostal.
