Karel IV. - Rešerše a výzkum v příběhu
(Narozen 14.5.1316 - 29.11.1378, Praha , jako Václav, matka Eliška Přemyslovna a otec Jan Lucemburský)
Jan si nepřál, aby jeho syn Václav byl svědkem neustálých hádek svých rodičů.
Po něm později malý Václav převzal a používal jméno Karel IV.
Karel se malému Václavovi, svému synovci, s láskou věnoval. Vzdělával ho, učil ho lásce k bohu a seznamoval s povinnostmi vladaře. Václav byl strýcem a celou Paříží nadšen. Po strýcově smrti, v době puberty mladého Karla a po té, co se pokusil unést svou mladičkou manželku Blanku, jej jeho otec Jan odvezl do Itálie. Karel se zde měl zklidnit.
Mladý Karel, povzbuzený lahodným italským vínem, podlehl kráse dvorní dámy. Sváděla ho svýma smaragdovýma očima. V tom rozlehlém, slavnostně nazdobeném sále plném šlechticů, muzikantů a sloužících, jejich touha jiskřila tak, že i ohňostroj za okny sálu bledl závistí nad tou září.
,,Ach, tolik krásy, něžného a přitom ďábelsky smyslného milování“, dozníval noční zážitek Karlovi v celém těle. Ovšem vystřízlivěl a v momentě, kdy si uvědomil, že porušil manželský slib a provinil se proti desateru, celý zesinal. Byl poprvé nevěrný své ženě. Jak se styděl a kál zbožný Karel. Jen aby se to nedozvěděla jeho manželka Blanka. Padl na kolena a začal se modlit. Modlil se stále, neúnavně. Při modlení se mu zjevovala Blančina drobná postava, její světlá pleť a blonďaté vlasy lemující andělskou tvář. Její pomněnkově modré oči ho s výčitkami provázely celé hodiny a dny, kdy zpytoval svědomí.
Za několik dní jej navštívil otec Jan. Jeho zrak slábl, přes pravé oko měl pásku, levým okem nevěřícně pohlížel na svého syna. ,, Hrome, co zde vyváděl, je celý pohublý a bledý“! Vyděšený Karel přerývavě povídá. ,, Otče, představte si, co se mi před časem zdálo, když jsem unavený několikadenním modlením usnul.“ ,,Povídej hochu“ vyzval ho Jan. ,,V tom snu přiletěl anděl k jednomu z našich vzdálených příbuzných a s ohnivým mečem mu usekl přirození, jako trest za smilstvo, kterého se dopouštěl. Otče probůh, zanechte svých milostných pletek.“
,,Babské plky“, zasmál se Jan. Jak byl ale později překvapen, když k němu dorazila zpráva, že onen vzdálený příbuzný byl skutečně zabit v boji. Zasáhl ho šíp ze samostřílu do jediného, brněním nechráněného místa, do intimních partií.
,,Otče, já s nevěrami končím, prosím Vás o totéž“. Jan jen ledabyle mávl rukou. ,,Karle mám tolik vladařských povinností, chci si užít života plnými doušky, žádáš mě o nemožné."
Bitva u Kresčaku byla ještě v nedohlednu.
Zadání:
Vyberte si historickou postavu, která vás zajímá. Může to být Karel IV., Marie Terezie, Abraham Lincoln nebo Margaret Thatcherová. Udělejte si k nim krátký historický výzkum. Poté napište jednu scénu o této postavě ve chvíli, kdy dělá něco běžného, soukromého, intimního. Např. si hraje se svými dětmi, připravuje něco k jídlu, ukládá se ke spánku, hraje na hudební nástroj, ale v důležitý historický okamžik. Pokuste se udělat scénu osobní a intimní, aniž by dominovaly historické události. Pamatujte, že vaše prvotní rešerše plní ve fikci stejnou funkci jako zápletka, postava a dialog: vyvolat v čtenářově fantazii iluzi času a místa, na které by se jinak nedostal.
Vyberte si historickou postavu, která vás zajímá. Může to být Karel IV., Marie Terezie, Abraham Lincoln nebo Margaret Thatcherová. Udělejte si k nim krátký historický výzkum. Poté napište jednu scénu o této postavě ve chvíli, kdy dělá něco běžného, soukromého, intimního. Např. si hraje se svými dětmi, připravuje něco k jídlu, ukládá se ke spánku, hraje na hudební nástroj, ale v důležitý historický okamžik. Pokuste se udělat scénu osobní a intimní, aniž by dominovaly historické události. Pamatujte, že vaše prvotní rešerše plní ve fikci stejnou funkci jako zápletka, postava a dialog: vyvolat v čtenářově fantazii iluzi času a místa, na které by se jinak nedostal.
