Nemohl se dočkat, až se s Kwon o svůj nápad podělí. Ten záměr v sobě nosil několik měsíců a dnes se konečně rozhodl. Jenže byl už skoro večer a Kwon nikde. Když se konečně připlazila domů, byl tak natěšený, že z něj vylétlo jen: „Sanzeze.“
„Ty ssssesss zassse ovíjel kolem té potvory na zzzahradě, viď?“ zasyčela vyčítavě Kwon.
„No dovol, sem snad nějakej oblejzák?“ ohradil se.
„Jssi,“ opáčila.
Kwan se nenechal odradit. Všechno to přece dělá kvůli ní. „Pohodlně se stoč a poslouchej,“ začal.
Kwon se přestala vlnit a překvapeně se na něj podívala. Kwan s uspokojením zaznamenal, že ho poslechla. To byl dobrý začátek.
„Budeme expandovat. Sem,“ zapíchnul špičku ocasu do jednoho místa vesmírné mapy.
„Cccco …?“ zakoktala se Kwon. „Kamžžžee …“ syčela.
„Země,“ opáčil Kwan, „jsou tam skvělé podmínky. Studuju je už dlouho. Ty bytosti, které planetu obývají, jsou ideální zákazníci. Pořád něco chtějí. Ne jako tady. Tady se každej jen plazí, k životu mu stačí klídek a příjemné klima. Žádný snění. Ale tam. Tam budu prosperovat. Kwanova Agentura Sen překročí hranice galaxie.“ Špička jeho ocasu se vzrušením začala pohybovat a vydávat stejné zvuky, jakými ji lákal k milostným hrátkám.
To Kwon zaujalo. Měla už dlouho pocit, že Kwana z jeho letargie nevytáhne vůbec nic. Připlazila se blíž, jemně se mu ovinula kolem krku a svádivě mu zasyčela do ucha: „Vyprávěj mi o tom víccc ...“
Kwan byl tak potěšen jejím zájmem, že se s ní proplétal intenzivně jako už dlouho ne. Když pak leželi stočeni vedle sebe a Kwanův ocas únavou ztichnul, jemně Kwon sykla: „Tak cco ta Agentura Sssen?“
„Podívej, co jsem našel ve Vševědovi,“ otevřel Kwan transgalaktický vyhledávač. Před Kwon se na pětirozměrném šupinogramu objevily prapodivné útvary, které vytvářely zvláštní obrazce.
„Cccoo to má být?“ zasyčela Kwon.
„To jsou slova,“ důležitě vysvětloval Kwan, „pozemská slova. Počkej, přepnu to do dvourozměrného placatogramu, teprve pak je můžu přeložit.“
Kwon byla ze všeho celá uondaná, ale nechtěla mu kazit radost, když se jí dnes tak hezky věnoval.
Špička Kwanova ocasu rychle běhala po klávesnici a jemně přitom vibrovala. Kwon to připomnělo dobu, kdy se seznámili. Tehdy Kwan v její přítomnosti vibroval stále. Tiše sama pro sebe nostalgicky zasyčela a v tom zvuku bylo úplně všechno. Kwanova pozornost byla ale někde úplně jinde, než u jejích pocitů. Ničeho si nevšiml.
„Podívej, už to mám,“ znovu vzrušeně zachrastil ocasem a jeho špička ukázala na jedno místo v placatogramu. „O tohle je na Zemi velký zájem.“
Kwon četla: „Chccceššš jít o víkendu zapařit? Prima, vezmeššš sssi pindíka a vyrazíššš na pánssskou jízzzdu.“ Tázavě se ke Kwanovi obrátila: „Cccoo je to ten pindík? A ccco je to zapařit a pánssská jízzzda.“
Kwan se zatetelil radostí, zdálo se, že jeho nápad ji začal zajímat.
„Koukej,“ otevřel další soubor v šupinogramu.
„To je zvláššštní occcásek,“ syčela Kwon.
„To není ocásek, to je pindík.“ Kwan vzrušením skoro vykřikl. „Ale vypadá skoro jako naše ocásky. Zkoumám ho už dlouho a dostal jsem nápad. Vyrábět takové pindíky z kůže, kterou pravidelně svlékáme. Tady je to odpad, ale tam,“ rozmáchl se, „uděláme s tím díru do vesmíru. To by byl hezký slogan, co říkáš? S naším pindíkem uděláte díru do Vesmíru.“
„Tsss,“ trochu nedůvěřivě sykla Kwon, „ a cccoo tam sss těmi pindíky dělají.“
Kwan se trochu rozpačitě ošil: „No, to ještě nemám podrobně prozkoumané. Zatím jsem zjistil, že zapaření je proces, ke kterému potřebuješ horkou páru nebo alespoň horký vzduch, a pánská jízda znamená něco jako cestování pindíků. Možná je to nějaká hra, při které se na pindíky pouští horká pára a oni se pak hýbou. Důležité je, že je tam po nich poptávka a my máme spoustu materiálu na jejich výrobu.“
„A jak to chcccešš udělat? To ssse tam jako připlazzzíme přesss půlku vesssmíru nebo ccco? Mně ssse to nějak nezzzdá,“ podotkla Kwon skepticky.
Kwan se zatvářil vítězoslavně: „Už jsem požádal o licenci na výrobu pindíků a dočasnou tranzici do lidského těla. Pro nás oba.“
„Cccoo,“ zakoktala se Kwon.
„Budou z nás lidi a budeme vyrábět pindíky.“ Kwan se k ní vzrušeně přitiskl.
Kwon neodpověděla. Nemohla. Špičky jejího rozeklaného jazyka se jí rozrušením tak zamotaly, že nedokázala vydat ani hlásku.
Kwana jeho nápad úplně pohltil a v příštích dnech se doma skoro neohřál. Když už se připlazil, byl myšlenkami stejně jinde a Kwon si ani nevšiml. Vůbec mu nedocházelo, jak strádá jeho nezájmem. Jednou v noci Kwon probudil, když vibroval tak hlasitě, že se to rozléhalo celým jejich domem. Kwon si lítostivě pomyslela, že kvůli ní nikdy takhle nevyváděl. Zvědavosti ji ale přiměla odplazit se za ním.
„Ccco ssse děje? Pročč tady tak vyvádíššš?“ snažila se o přezíravý nezájem.
„Jssi,“ opáčila.
Kwan se nenechal odradit. Všechno to přece dělá kvůli ní. „Pohodlně se stoč a poslouchej,“ začal.
Kwon se přestala vlnit a překvapeně se na něj podívala. Kwan s uspokojením zaznamenal, že ho poslechla. To byl dobrý začátek.
„Budeme expandovat. Sem,“ zapíchnul špičku ocasu do jednoho místa vesmírné mapy.
„Cccco …?“ zakoktala se Kwon. „Kamžžžee …“ syčela.
„Země,“ opáčil Kwan, „jsou tam skvělé podmínky. Studuju je už dlouho. Ty bytosti, které planetu obývají, jsou ideální zákazníci. Pořád něco chtějí. Ne jako tady. Tady se každej jen plazí, k životu mu stačí klídek a příjemné klima. Žádný snění. Ale tam. Tam budu prosperovat. Kwanova Agentura Sen překročí hranice galaxie.“ Špička jeho ocasu se vzrušením začala pohybovat a vydávat stejné zvuky, jakými ji lákal k milostným hrátkám.
To Kwon zaujalo. Měla už dlouho pocit, že Kwana z jeho letargie nevytáhne vůbec nic. Připlazila se blíž, jemně se mu ovinula kolem krku a svádivě mu zasyčela do ucha: „Vyprávěj mi o tom víccc ...“
Kwan byl tak potěšen jejím zájmem, že se s ní proplétal intenzivně jako už dlouho ne. Když pak leželi stočeni vedle sebe a Kwanův ocas únavou ztichnul, jemně Kwon sykla: „Tak cco ta Agentura Sssen?“
„Podívej, co jsem našel ve Vševědovi,“ otevřel Kwan transgalaktický vyhledávač. Před Kwon se na pětirozměrném šupinogramu objevily prapodivné útvary, které vytvářely zvláštní obrazce.
„Cccoo to má být?“ zasyčela Kwon.
„To jsou slova,“ důležitě vysvětloval Kwan, „pozemská slova. Počkej, přepnu to do dvourozměrného placatogramu, teprve pak je můžu přeložit.“
Kwon byla ze všeho celá uondaná, ale nechtěla mu kazit radost, když se jí dnes tak hezky věnoval.
Špička Kwanova ocasu rychle běhala po klávesnici a jemně přitom vibrovala. Kwon to připomnělo dobu, kdy se seznámili. Tehdy Kwan v její přítomnosti vibroval stále. Tiše sama pro sebe nostalgicky zasyčela a v tom zvuku bylo úplně všechno. Kwanova pozornost byla ale někde úplně jinde, než u jejích pocitů. Ničeho si nevšiml.
„Podívej, už to mám,“ znovu vzrušeně zachrastil ocasem a jeho špička ukázala na jedno místo v placatogramu. „O tohle je na Zemi velký zájem.“
Kwon četla: „Chccceššš jít o víkendu zapařit? Prima, vezmeššš sssi pindíka a vyrazíššš na pánssskou jízzzdu.“ Tázavě se ke Kwanovi obrátila: „Cccoo je to ten pindík? A ccco je to zapařit a pánssská jízzzda.“
Kwan se zatetelil radostí, zdálo se, že jeho nápad ji začal zajímat.
„Koukej,“ otevřel další soubor v šupinogramu.
„To je zvláššštní occcásek,“ syčela Kwon.
„To není ocásek, to je pindík.“ Kwan vzrušením skoro vykřikl. „Ale vypadá skoro jako naše ocásky. Zkoumám ho už dlouho a dostal jsem nápad. Vyrábět takové pindíky z kůže, kterou pravidelně svlékáme. Tady je to odpad, ale tam,“ rozmáchl se, „uděláme s tím díru do vesmíru. To by byl hezký slogan, co říkáš? S naším pindíkem uděláte díru do Vesmíru.“
„Tsss,“ trochu nedůvěřivě sykla Kwon, „ a cccoo tam sss těmi pindíky dělají.“
Kwan se trochu rozpačitě ošil: „No, to ještě nemám podrobně prozkoumané. Zatím jsem zjistil, že zapaření je proces, ke kterému potřebuješ horkou páru nebo alespoň horký vzduch, a pánská jízda znamená něco jako cestování pindíků. Možná je to nějaká hra, při které se na pindíky pouští horká pára a oni se pak hýbou. Důležité je, že je tam po nich poptávka a my máme spoustu materiálu na jejich výrobu.“
„A jak to chcccešš udělat? To ssse tam jako připlazzzíme přesss půlku vesssmíru nebo ccco? Mně ssse to nějak nezzzdá,“ podotkla Kwon skepticky.
Kwan se zatvářil vítězoslavně: „Už jsem požádal o licenci na výrobu pindíků a dočasnou tranzici do lidského těla. Pro nás oba.“
„Cccoo,“ zakoktala se Kwon.
„Budou z nás lidi a budeme vyrábět pindíky.“ Kwan se k ní vzrušeně přitiskl.
Kwon neodpověděla. Nemohla. Špičky jejího rozeklaného jazyka se jí rozrušením tak zamotaly, že nedokázala vydat ani hlásku.
Kwana jeho nápad úplně pohltil a v příštích dnech se doma skoro neohřál. Když už se připlazil, byl myšlenkami stejně jinde a Kwon si ani nevšiml. Vůbec mu nedocházelo, jak strádá jeho nezájmem. Jednou v noci Kwon probudil, když vibroval tak hlasitě, že se to rozléhalo celým jejich domem. Kwon si lítostivě pomyslela, že kvůli ní nikdy takhle nevyváděl. Zvědavosti ji ale přiměla odplazit se za ním.
„Ccco ssse děje? Pročč tady tak vyvádíššš?“ snažila se o přezíravý nezájem.
Kwan její výraz vůbec nevnímal, blaženě se usmíval a dál vzrušeně chrastil špičkou svého ocasu. „Mám to, Kwon, mám to,“ hrdě před ní rozmotal ruličku z té nejjemnější kůže, na které stálo:
„Licence: Kwanově intergalaktické Agentuře Sen se uděluje souhlas k využití odpadní kůže k výrobě produktu Pindík dle schváleného prototypu.“
Podepsán vrchní ředitel sekce pro likvidaci biologického odpadu v kvadrantu QWY mlhoviny Serpent.
Kwon neváhala využít situace ve svůj prospěch, začala se kolem něj omotávat a přitom syčela svým dialektem, který Kwanovi připadal tak roztomilý a sexy: „Ty jsi vážžně ssskvělý. Povíššš mi, jak sse to ccelé ssstalo?“
„Jasně, že ano,“ chtěl se Kwan pustit do vyprávění, ale její hladké tělo a pronikavé oči ho přivedly na úplně jiné myšlenky. Svým rozeklaným jazykem se začal jemně dotýkat její kůže, za chvíli byl plný Kwoniny vůně a touhy a na pindíky si ani nevzpomněl. K jejímu překvapení se s ní dnes proplétal tak dlouho a vynalézavě, že byla ochotná odpustit mu předchozí nevšímavost.
„Ach Kwon,“ s tebou se mi tak krásně chrastí,“ šeptal jí roztouženě do ucha, „jsi moje životní láska.“
V Kwon se všechno zatetelilo a ještě těsněji se kolem něj omotala. Něžně ho kousla a zasyčela mu do ucha: „Něccco pro tebe mám.“
„Copak, krasavice moje,“ přivřel Kwan oči a očekával další vlnu milostných hrátek.
„Zjissstila jssem, k čemu na Zzemi sssloužží pindíky,“ syčela dál Kwon.
Povadlá špička Kwanova ocasu se opět napřímila vzrušením: „Cože? Jak?“
„Mám sssvé metody,“ přivřela Kwon oči a vychutnávala si ten okamžik Kwanovy nedočkavosti.
„Nenapínej mě,“ visel na ní očima.
Kwon rychle špičkou svého ocasu vyťukala něco na klávesnici a na šupinogramu se v rychlém sledu začaly míhat pětirozměrné obrazy proplétajících se pozemských bytostí. Bylo z nich zcela zjevné, že pindík je část lidského těla, která slouží k jejich spojení.
„Ssseexxx,“ zasyčela vítězoslavně Kwon. „Pindíky ssse na Zzemi použžívají k sssexxxu.“
Kwon neváhala využít situace ve svůj prospěch, začala se kolem něj omotávat a přitom syčela svým dialektem, který Kwanovi připadal tak roztomilý a sexy: „Ty jsi vážžně ssskvělý. Povíššš mi, jak sse to ccelé ssstalo?“
„Jasně, že ano,“ chtěl se Kwan pustit do vyprávění, ale její hladké tělo a pronikavé oči ho přivedly na úplně jiné myšlenky. Svým rozeklaným jazykem se začal jemně dotýkat její kůže, za chvíli byl plný Kwoniny vůně a touhy a na pindíky si ani nevzpomněl. K jejímu překvapení se s ní dnes proplétal tak dlouho a vynalézavě, že byla ochotná odpustit mu předchozí nevšímavost.
„Ach Kwon,“ s tebou se mi tak krásně chrastí,“ šeptal jí roztouženě do ucha, „jsi moje životní láska.“
V Kwon se všechno zatetelilo a ještě těsněji se kolem něj omotala. Něžně ho kousla a zasyčela mu do ucha: „Něccco pro tebe mám.“
„Copak, krasavice moje,“ přivřel Kwan oči a očekával další vlnu milostných hrátek.
„Zjissstila jssem, k čemu na Zzemi sssloužží pindíky,“ syčela dál Kwon.
Povadlá špička Kwanova ocasu se opět napřímila vzrušením: „Cože? Jak?“
„Mám sssvé metody,“ přivřela Kwon oči a vychutnávala si ten okamžik Kwanovy nedočkavosti.
„Nenapínej mě,“ visel na ní očima.
Kwon rychle špičkou svého ocasu vyťukala něco na klávesnici a na šupinogramu se v rychlém sledu začaly míhat pětirozměrné obrazy proplétajících se pozemských bytostí. Bylo z nich zcela zjevné, že pindík je část lidského těla, která slouží k jejich spojení.
„Ssseexxx,“ zasyčela vítězoslavně Kwon. „Pindíky ssse na Zzemi použžívají k sssexxxu.“
