,,Tak co bude? Hodiny odbíjí dvanáctou a já mám pořád prázdnou misku.“
,,To není možný. Já v ní taky pořád nic nemám.“
,,Kde se sakra ta panička loudá s naším obědem? Taky tak šilháš hlady jako já?“
,,To si piš. Můj žaludek se vlní jako vlny na moři.“
,,Hele, ale to je fakt divný. Dvacet minut pryč a v misce pořád žádná bašta. Že ty jsi se neudržel a zase jsi rozcupoval nějaký boty na chodbě?“
,,Já? Jak jsi na to přišel?“
,,Nekecej. Panička teď určitě uklízí tu pohromu, co jsi ztropil a my tu kvůli tobě hladovíme.“