Přišlo to rychle. Pracák. Slovo, které jsem slýchával od svých kamarádů. Podvědomě jsem si říkal: "Co je to za loosery, že musí na pracák?" A teď, stojím přede dveřmi a nemůžu tomu uvěřit.
Přitom jsem dělal zahraniční obchod a vedl několik poboček, byl jsem někdo. Všechny pracovníky na pracáku bych strčil do kapsy. Jenže to nesmím dát najevo, protože by mě hned zaškatulkovali do šuplíčku - vysírka. A to se pak s vámi veze celou tu dobu.
Dostáváte nabídky pod úroveň a jelikož jste byl v pozici manažera, hledáte po vlastní ose.
"Dobrý den, jmenuji se inženýr Vráťa Kolovrátek. Pracoval jsem ve společnosti zabývající se výrobou roštů pod prasata. Vedl jsem jim 3 pobočky, a jednu i na Slovensku". Rád bych se zde ucházel o místo manažera oddělení."
Zkušenosti s plasty? Ne nemám. Na shledanou."
"Dobrý den, Vráťa Kolovrátek. Zkušenosti se dřevem? Ne nemám? Nashle."
Autodoprava? Ne. Nazdar. Mechanizace? Ne. Sklářství? Ne. Ne. Ne. Ne.
A tak chodíte na pracák několik měsíců, dochází vám finance a ze svých nároků ustupujete.
"Pane inženýre, objevila se nám tu nabídka na vedoucího skladu zeleniny. Neměl byste zájem?" říká pracovnice pracovního úřadu a já jí v očích vidím, že už jsem ve škatuli. Inženýr - vysírka.
"Milá paní, vypadám snad jako Béda Trávníček? Ne. Hledám seriózní práci pro mou kvalifikaci."
"Vedoucí technických služeb v Horní Dolní?" "Ne, oranžový mundůr není pro mě."
Další měsíc utekl a já jsem pořád doma. Noviny nabízí samé pěkné pozice. Myč oken: značka: za babku, pro babku. Hodinový manžel - značka všechno mi tu oprav a já ti možná dám, když budeš vypadat jak David Backham. Vedoucí skladu zeleniny. Zn. Není nad Bio. To víš, že jo. Až budu králík, tak to určitě ocením.
"Dobrý den pane Kolovrátku, tak jak to s vámi vypadá? Sehnal jste nějaké místo? Pozice vedoucího skladu zeleniny je pořád volná." "Paní Housková, co bych tam asi dělal? Nepoznám bramboru od zemiaku a okurku od uhorky, copak bych tam mohl pracovat?!" "Nebojte se, v nabídce pracovní pozice mají, že vás zaučí." "Opravdu ne." Vycením zuby, poklepu si na ně a říkám pomalu a jasně: "MA SO ŽRA VEC". Uběhne pár dní a už přituhuje, všude je vánoční výzdoba. Přišlo to nějak rychle. Nemám ani na dárky. Budu muset zajít za Houskovou, nedá se hold nic jiného dělat.
Původní text:
"A je to tady", to jsem si taky mohl myslet, že mě vyhodí. No takhle, trochu jsem doufal, že mi ta moje huba nevymáchaná zase projde, mohl bych se udržet, ale nenapadlo mě, že by ten blonďatej kudrnáč, byl takovej podpantoflák. Jeho druhá, a podle toho, jak chodila oblékaná, tak i pěkně drahá polovička, se tam sice zjevila jen občas, to ale bohatě stačilo, aby naštvala půl firmy a šéf chodil celý den jak zbitý pes. Teď už vím proč. Šéfovala ona.
No nic, nějak bylo, nějak bude. Musím můj systém komunikace změnit.
Zašel jsem na pracák, to se musí, když vás vyšoupnou, vyplníte tam hromadu papírů a připadáte si, jak úplně neschopný blbec, protože vám pokládají otázky, snad pro děti do první třídy.
