Teta Minh zvedne oči od telefonu a podívá se nepřítomně na mladého muže. Automaticky vytahuje z regálu červenou krabičku cigaret, kterou hned namarkuje.
“Všechno?”
“Jo.”
“122 korun.”
Mladý muž pokládá připravených 130 Kč, bere cigarety a po hlasitém “Díky, čau” se za ním zavírají dveře.
Chodí sem aspoň jednou za týden, ale vždycky nechá dýško. Teta Minh často přemýšlí, co má asi za práci. Ale bavit se s ním nebude, stejně by mu nerozuměla.
Její pozornost se vrací k displeji mobilu. Aha, kalendář ukazuje pátek. To znamená, že u ní dnes nakoupí méně maminek a babiček. O to víc si užije drzé omladiny, které budou předstírat plnoletost, aby koupily láhev nejlevnějšího vína. Ale ona si pokutu dát nenechá, i když má toho hloupého hádání se s puberťáky dost, prostě je bude ignorovat. Tady se hodí, že jim nerozumí.
Rozhlíží se po krámku. Dochází vína a chipsy. Její manžel Hung ale naštěstí ráno přivezl tři krabice chardonnay a dvě krabice slaných chipsů. Výhodná koupě. Ty jdou zrovna o víkendu nejvíc na dračku.
Ve chvílích, kdy ji do krámu nikdo nechodí, si občas vzpomene na první týdny, kdy se sem přistěhovala z Vietnamu čerstvě vdaná. S manželem Hungem plánovali, že si jednou otevřou něco vlastního.
Přemýšlela o tom, jak by se jí teď vedlo tam; v zemi, kde rozumí každému slovu a kde má velkou rodinu. Z přemýšlení ji přeruší sousedka Jana. Teta Minh se ji naučila říkat babi Janička, občas ji pohlídala dcery a nikdy za to nic nechtěla. Nese na ochutnání čerstvé buchty, že je má přece sníst za tepla. Příště usmaží teta Minh závitky a zabalí je Janě na oplátku. A k tomu přibalí pytlík kávy za to poslední hlídaní.
Pozornost tety Minh se vrací zpět k displeji mobilu. Bude mít ještě 5 hodin otevřeno. Dneska půjde spát o něco později. Zítra ráno ale musí s Hungem vybalit přivezená vína a chipsy. Ty jdou přece o víkendu nejvíc na dračku.
Její pozornost se vrací k displeji mobilu. Aha, kalendář ukazuje pátek. To znamená, že u ní dnes nakoupí méně maminek a babiček. O to víc si užije drzé omladiny, které budou předstírat plnoletost, aby koupily láhev nejlevnějšího vína. Ale ona si pokutu dát nenechá, i když má toho hloupého hádání se s puberťáky dost, prostě je bude ignorovat. Tady se hodí, že jim nerozumí.
Rozhlíží se po krámku. Dochází vína a chipsy. Její manžel Hung ale naštěstí ráno přivezl tři krabice chardonnay a dvě krabice slaných chipsů. Výhodná koupě. Ty jdou zrovna o víkendu nejvíc na dračku.
Ve chvílích, kdy ji do krámu nikdo nechodí, si občas vzpomene na první týdny, kdy se sem přistěhovala z Vietnamu čerstvě vdaná. S manželem Hungem plánovali, že si jednou otevřou něco vlastního.
Přemýšlela o tom, jak by se jí teď vedlo tam; v zemi, kde rozumí každému slovu a kde má velkou rodinu. Z přemýšlení ji přeruší sousedka Jana. Teta Minh se ji naučila říkat babi Janička, občas ji pohlídala dcery a nikdy za to nic nechtěla. Nese na ochutnání čerstvé buchty, že je má přece sníst za tepla. Příště usmaží teta Minh závitky a zabalí je Janě na oplátku. A k tomu přibalí pytlík kávy za to poslední hlídaní.
Pozornost tety Minh se vrací zpět k displeji mobilu. Bude mít ještě 5 hodin otevřeno. Dneska půjde spát o něco později. Zítra ráno ale musí s Hungem vybalit přivezená vína a chipsy. Ty jdou přece o víkendu nejvíc na dračku.
