Přes dutiny suchých stromů a šum jarního listí se ozývalo pípání vrabců, s občasným přerušením řvaní jiných ptáků, kteří usilují o dominanci své vlastní písně. Zasměju se když uslyším vřísknutí chudáka kosa, jak se pod ním prolomila větev. Zasloužil si to, parchant jeden.
Vál
slabý vítr a nabíral vlhkost, která seděla na povrchu lesního podloží. Cítila
jsem, jak mě lechtá na pažích. Vše kolem bylo prosáknuté včerejším deštěm a ta
svěží vůně vody přebíjela jakékoli jiné pachy jehličnatého lesa. Ani to jelení
hovno na mé botě, co jsem nabrala cestou, se už nezdálo tak hrozné.
Seděla jsem jen chvíli a ucítila na zadku chlad, jak se vlhkost z pařezu prosakuje do mých kalhot. Sakra, z toho bude trapná skvrna. Ale myslím, že za to pěkné posezení to určitě stálo.
