"Jak to udělám?" dělala si obavy.
Než odpověděl, vnímala kolem sebe hřejivou energii, jakoby se usmíval.
"Ty najdeš způsob," dostala odpověď a pocítila jemný dotek, jak ji pohladil po ruce, kde měla vytetovanou hvězdnou mlhovinu.
"Opravdu přijdeš?" ujišťovala se.
Znovu ucítila onu hřejivou energii, teď ještě intenzivněji, jakoby ji objímal.
"Samozřejmě, že ano. Patříš k nám. Všichni doma na tebe myslí a těší, až přijdeš zpátky. Jsi velmi odvážná, že ses vydala na tak dlouhou cestu," řekl obdivně.
"Nemohla bych se vrátit hned?" zeptala se prosebně.
"Ne, to nejde," odpověděl okamžitě laskavě, ale nekompromisně. "Ještě není čas jít domů. Jsme stále s tebou, i když jsi tady a my tam. Teď musím odejít, můžeš mě ale kdykoliv zavolat. Až přijde správná chvíle, vezmu tě s sebou."
Opět cítila konejšivou energii kolem sebe a tentokrát i v celém svém těle. Jakoby se i ona stala na okamžik andělem. Zaklonila hlavu a zadívala se na tisíce zářivých hvězd na obloze. Tam někde byla doma a jednou se tam vrátí.
