Strašidla přeci neexistují - napsal Matyáš Souček

Něco je pod postýlkou! Natáhnu si peřinu až k očím. Skoro nedýchám, aby mě to, co pod postelí číhá, neslyšelo. Radši přivolám naše, ať to prověří. 

„Mamííí…“ křičím z plných plic, ale asi neslyší. Paráda, nejen že jsem se teď prozradil, ale už mám opravdu strach. Pokojík není už tak bezpečné místo jako za dne, vlastně nahání docela hrůzu. Všechno vrhá hrozivé stíny, které se drápou až k mým nohám. Rychle je proto skrčím. 

Němé siluety plyšáků a hraček mě obkličují.

Z okna sem svítí jen slabé měsíční světlo. 

A ta postel! 

Co pod ní asi může být? 

Zkouším ještě párkrát zavolat, ale nic. Dobře, uklidni se, mamka přeci říká, že strašidla neexistují. Musím se tam podívat sám. Na tři. Raz… dva… škubnu sebou a skloním hlavu pod postel. Vyděšeně vykulím oči. Ono tam opravdu něco je! 

Bleskově se vyškrábu zpět do bezpečí postele a rychle se schovám pod peřinu. Strachy skoro nedutám. Jen se snažím vybavit, co jsem viděl. Rozhodně to mělo červený oči. A cenilo to bílý zuby. 

Duch…ne ne, ten je přeci bílej. 

Nebo snad…bubák! Nemohl by to být bubák? Jak vůbec proboha vypadá bubák?! 

Musím to zkontrolovat. Koukám se tam ještě jednou, ještě rychleji a nejsem si úplně jistej, jestli s otevřenýma očima. Je to tam, je to tam: červený oči, bílý zuby, skoro takový jako si vždycky vyndavá babička. Bubák, není pochyb. 

Skoulím se pod peřinu, abych si probral možnosti. 

Dobře mám plán: rychle vyskočím, poběžím, co můžu, otevřu dveře a přes chodbu k rodičům do ložnice. Jo, jo… to by šlo. 

Počkat… a co když přesně na to čeká? Seskočím dolů a už mě čapne. 

Radši zůstanu tady nahoře. Povedu obranu zpod peřiny. 

Ale to taky není moc dobrý plán. Musím vymyslet…uáááhh…vymyslet… něco… 

Od tý doby si už na nic nepamatuju. Jen jak mi ráno svítí do očí slunce. 

Přežil jsem! Ale ještě není dobojováno. Opatrně se ujišťuju. Koukám se dolů. 

Nic! Nikde nic a nikdo. 

Výborně. Ale kam se asi poděl? Nebo…že by se mi to celé zdálo? 

No, pro jistotu od teď budu usínat se světýlkem.

Zadání: 

Napište povídku podle vzorce:
1. někdo někam jde, něco tam zažije,
2. jde tam druhý den a potvrdí si to,
3. jde tam za rok a zjistí, že vše bylo jinak
Vzor zde