12. září 2022

Úplatek - napsala Radana Vodičková

Pane soudce, musíte mou holku fakt zplnoletnit. Ona je fakt hodná a fakt se stará o svého malého synka.

Drobná, téměř už bezzubá ženuška, s tmavší pletí, s prosebným pohledem visí na přísném posuzovateli.
Mírně, ale o to významněji zvedá obočí. Vypadá to, že je ten neznatelný posunek je určen pro tohoto v taláru, nebo že by se mýlil?Pan Lakatošová, Vy jste mi nechala na podatelně soudu nějakou obálku ? Co to mělo znamenat?
 
No to je, pane soudce, za vděčnost, že jste tak hodný a že jste spravedlivý. Já jsem mluvila se svou mámou a ta mi řekla, že to musím pro svou holku a pro svého malého vnuka udělat. Víte, na Slovensku se tak projevuje vděčnost. Ale to snad ne … Ale jo, opravdu. Já mluvím pravdu, fakt.

Paní navrhovatelko, ale to vypadá, že jste mne chtěla podplatit. 
Ale ne to vůbec, ne. To bych já nemohla, to vůbec bych nemohla vám udělat nepříjemnost, to je za vděčnost. Víte já bych byla hrozně nešťastná, kdyby moje holka nemohla mít u sebe synka. Bába od jeho táty ho chce mít u sebe kvůli dávkám, víte …. Ale jí vo dítě vůbec nejde, megera jedna. Ale navíc, rodina má držet pohromadě. Za rok bude holce osmnáct, tak co vám to udělá, ji zplnoletnit.

O to tady teď nejde. To já nějakým způsobem rozhodnu, ale co s tou bankovkou. 

Pan soudce, tu si nechte, jako za vděčnost. Máma mi říkala, že to tak musí být. Já i dcera bychom byly nešťastné, kdyby ta čůza měla naše dítě. 

Já vás musím však nahlásit na policii. 

Ale jo, nahlaste, to musíte, to jináč nejde. Já jsem udělala , co jsem musela udělat a vy taky musíte udělat to svý. Ale moc vám jináč děkujeme.