V králíkárně se narodilo deset malých králíčků. Pepa, Vojta, Emil, Gustav, Radek, Ťuflík, Puntík, Flíček, Kaňka a… ten desátý, ze všech nejmenší. Jenže byl tak malý, že mu ani jméno nedali.
“Ten pidižvík do týdne pojde,” říkali. A tak tenhle králíček maličký, že i špendlíková hlavička před ním vrhala stín, zatrpkl. Nemluvil, pořádně nejedl, nesmál se, ani nezpíval s ostatními, když se přežrali mokrého jetele a svět se s nima točil.