Podařilo se mi vystoupit z vozu. Kromě mírné bolesti za krkem jsem nezjistil žádnou zdravotní újmu. Tím pozitiva skončila. Žádný signál a žádná šance dostat auto zpět na vozovku. Náhle se objevila drobná blondýnka v nepromokavé bundě: "Pane, jste v pořádku? To se mi ulevilo! Vemte si z auta věci, odvezu vás k nám. O auto se postaráme! Lekla jsem se a dostala smyk, omlouvám se!“
Vesnice byla jen pár kilometrů. Její rodiče byli velice milí a omlouvali se za dceru. Odmítl jsem nabídku pozdní večeře, naopak jsem s radostí přijal kalíšek domácí slivovice a nocleh. Pokoj pro hosty byl útulný, povlečení vonělo sluncem a než jsem si uvědomil, že nemám prášek na spaní, odebral jsem se do říše snů.
Vesnice byla jen pár kilometrů. Její rodiče byli velice milí a omlouvali se za dceru. Odmítl jsem nabídku pozdní večeře, naopak jsem s radostí přijal kalíšek domácí slivovice a nocleh. Pokoj pro hosty byl útulný, povlečení vonělo sluncem a než jsem si uvědomil, že nemám prášek na spaní, odebral jsem se do říše snů.
Probudilo mě až slunce. Slunce? Ano, venku byla skutečně modrá obloha. Po dešti vzduch voněl lučním kvítím i čerstvě pokosenou travou. Dole na mě čekaly další vůně: Čerstvý domácí chléb, zlatavé pečivo, opečená slanina a míchaná vajíčka sytě žluté barvy. Pozvání na tuto snídani jsem nemohl odolat. Chutnala stejně skvěle, jak vypadala. Během jídla mi otec blondýnky řekl, že můj vůz odtáhli ke Karlovi, který je největší machr v kraji. Auto je víceméně v pořádku až na poloosu, která utrpěla nárazem na pařez. Ale nejpozději pozítří bude všechno v pořádku. Znovu se omlouvali za nepříjemnosti, které mi způsobili, i za to, že jsem nevolal policii. Opravu auta samozřejmě zajistí na svoje náklady a nabídnou i finanční kompenzaci za zkrácenou dovolenou. A navečer se staví Maruška a podívá se na můj krk. Je veliký machr a dělá terapeutku v blízkých lázních.
Po snídani mi ukázali hospodářství. Stavení bylo velice pěknou jihočeskou chalupou a zahrada byla obrovská a rodina zřejmě díky ní byla potravinově soběstačná.
Po snídani mi ukázali hospodářství. Stavení bylo velice pěknou jihočeskou chalupou a zahrada byla obrovská a rodina zřejmě díky ní byla potravinově soběstačná.
Ačkoli jsem posnídal opravdu vydatně, žaludek mě nebolel a s chutí jsem snědl i oběd. Při kávě jsme se pak blíže seznámili. Pochopil jsem, proč se zde cítím jako v pohádce: Rodiče se jmenovali Oldřich a Božena. Omlouvali se, že odpoledne musí odjet, ale dům i zahrada jsou mi k dispozici. Bazén jsem viděl, za silnicí je případně pěkný rybník. Jelikož teplota brzy vystoupala ke třicítce, tak jsem se tam vypravil.. Voda byla teplá, doplaval jsem až na protejší stranu s rákosím a orobincem. Byl tady úžasný klid a na dece jsem dokonce na chvíli usnul.
Navečer se ukázalo, že Maruška je opravdu machr. Nejen že mě zbavila bolesti za krkem, ale záda jsem měl celkově uvolněná a zmizela i bolest hlavy. Cítil jsem se jako znovuzrozený. Bylo mi řečeno, že zítra mě přijde Magda namasírovat a pak to bude ještě lepší.
Večer byla úžasná grilovačka a dostal jsem nabídku, zda nechci jít ráno na houby. Spal jsem opět jako zabitý. Ráno v lese bylo nádherně a košíky jsme měli brzo plné po dešti čerstvých hub. V poledne byly smažené, a také vynikající lívance. Masáž byla skvělá a večer jsme šli společně do hospůdky. Seděli jsme venku, popíjeli výborné pivo a zpívali za doprovodu dvou kytar a banja.
V devět přišel Karel oznámit, že ráno bude vůz hotový. Ještě bych stihl velkou část pobytu, ale najednou se mi nechtělo. Dohodli jsme se velmi rychle na prodloužení pobytu zde. Budu štípat dříví, chtěl bych to zase zkusit s kosou, Olda mi půjčí kolo. Taštičku s léky jsem pořád nevybalil a cítil jsem se stále lépe.
Pláže mi chybět nebudou. Našel jsem ráj…
