Ženy nosí kalhoty. Opravují odpad, malují byt, nahazují omítku. Řídí jako šílené auta, firmy i svou rodinu. Odmítají nosit šaty, vysoké podpatky. Neumějí přijímat květiny a pozornost. Příjemné lichotky od mužů berou jako drzost. Obracejí oči v sloup i půllitry piva. Občas si odplivnou. Dosáhnout vše, co chtějí.
Bohatství, moci, horských vrcholů i mořských hlubin.
Jen nějak se nemohou dostat na vrchol svého štěstí a do hlubin svých duší.
Bojí se ukázat svou ženskost, zranitelnost a něhu. Ženy nosí pánské oblečení a boty. Mají v sobě mužskou hrubost, agresi, vulgárnost.
A stěžují si, že se k nim muži neumějí chovat.
Ale to není pravda. Muži se k nim chovají tak, jak vidí. Vidí chlapa, tak se k nim chovají jako k chlapům.
Ženy hledají muže. Opravdového muže. Ten, který je uspokojí, ochrání, bude je hýčkat, vzhlížet k nim a milovat. Ale copak muž může chránit „muže“?
Svět se dozajista zbláznil.
I muži kupodivu ještě nosí kalhoty.
K tomu však chodí do kosmetických salónu, na nehty, k psychologovi. Opravují si své oblečení, pečou dorty, vaří, perou, žehlí, nakupují, jsou na mateřské. K dokonalostí už chybí jen kojení a porod. Umí krásně vyšívat a neumí zatlouct hřebík. Rozvážně nechávají pro svůj klid řídit ženy svůj život. Odmítají nosit obleky, elegantní módu a vytříbené vůně.
Neumějí přijímat výzvy a porážky.
Odmítnutí ženy berou jako prohru namísto možnosti zahájení lovu. Zavírají oči a na uších mají klapky. Občas pláčou.
Už dávno nedosahují všeho, co chtějí.
Jen o tom ještě neví. Nevidí, jak se dobrovolně vzdávají své mužské síly a chlapáctví. Jejich zklamání a frustrace jim vzala smysl pro humor, lišácký pohled a chlapecký šarm.
Na místo, aby nebojácně zdolávali vrcholy svých životů, hýčkali svou mužnou sílou a odvahou své něžné polovičky, čím dál více se propadají do hlubin své nespokojenosti a usazují se v rolí obětí.
Bojí se ukázat svou mužnost, ochranitelskou sílu, humor a přirozený instinkt lovce a vůdce smečky.
Mají v sobě ženskou labilitu, ústupnost, poddajnost a potřebu být chráněn.
A stěžují si, že se k nim ženy neumějí chovat.
Ale to není pravda. Ženy se k nim chovají tak, jak vidí. Vidí „ženskou“, tak se k nim chovají jako k ženám.
Muži hledají ženy. Opravdové ženy. Ale copak „ženská“ může ochraňovat ženu?
Tak nějak dostali jsme se do extrému.
Je čas vzít kousek selského rozumu do dlaní. A najít si každý z nás své pravé poslání.
