Celý rok trčím ve tmě v krabici a na světlo se dostanu jen o vánocích. Jsem krásná a třpytivá vánoční hvězda a zasloužím zdobit špičku obrovského vánočního stromu, aby mě všichni obdivovali.
Jenže mě, jak vidím, pověsili jen na jedlovou větev a tu postavili do vázy na stůl.
A ta stará žena, která si mě před lety přinesla domů, se na mě ani neusměje. Nepozvala žádné děti, aby mě obdivovaly.
Nemá tady ani kočku, která by si se mnou chtěla hrát.
Není tady nikdo. Jen ona sama sedí u stolu a upíjí z hrnku, který svírá ve vrásčitých rukách.
Copak tohle má být můj úděl?
