Táta oblečený do starého vaťáku a roztrhaných kalhot začal nadávat jako špaček. Jeho volání „Colombo, vrať se, Colombo čekej!“ jsme slyšely až v prvním patře, kde jsme strojili stromeček. Táta i pes byli najednou v čudu.
Hodinu před tím si táta pořezal ruku při upevňování stromku do stojanu. Byl odborně ošetřen (mámou, zdravotní sestrou).
Nejdřív dostal vynadaný, že na Štědrý den jsou schody od krve ze zahrady až do prvního patra a pak dostal obvaz s dodatkem.
„To se ti ten kapr s tou pořezanou rukou bude dost blbě zabíjet.“
Kypr byl zabit, vnitřnosti v popelnici a Colombo na vycházce.
Táta se v tomto apartním oblečku vydal na náměstí. Vrátil se i se psem se slovy: „Chytil jsem ho až u kašny. Dejte si toho psa na gumičku.“ Poté se svalil do křesla a na uklidnění a na vrácení vánoční atmosféry zpět do normálu dostal panáka slivovice.
„Jo,“ povídá, „po cestě zpátky domů se psem v náručí mě zastavila nějaká neznámá paní se slovy: Pane krvácí Vám pes.“