26. ledna 2023

Smrt v hotelu Ráj - napsal Martin Tomášek

,,Ahoj kámo. Nuda co?" oslovila mě mužatka, která si přisedla na barovou stoličku vedle mě.
,,Nepůjdeme radši ke mně a neužijeme si večer po svém?"
,,Co ten babochlap po mně chce?" pomyslel jsem si.
,,Díky za nabídku, ale nemám zájem," odpověděl jsem a myslel si, že ten hermafrodit se zvedne a s grácií sobě vlastní zmizí a já tady budu moct dokončit svoji sebedestruktivní opileckou misi. To jsem se ale hrubě spletl...
,,Á vidím, že do sebe kopeš jednoho panáka za druhým. Děje se něco?"
Znechuceně jsem se na něj podíval a kopl jsem do sebe zbytek panáka a prázdnou skleničku jsem poslal skluzem barmanovi po pultu a on ji bez nejmenšího problému na druhé straně chytil. Chtěl jsem odejít, když se vedle mě ozvalo: ,,Hledám Annu Němečkovou." 
Zarazil jsem se v půlce pohybu.
Němečková Anna je moje matka. 
,,Má obličej plný drobných pih, mám pravdu?" otočil jsem se na toho hybrida mezi chlapem a ženskou.
,,Jak to víte?"
,,Ještě jsi mi mi neodpověděl, na otázku proč tu chlastáš."
,,Kvůli matce ."
,,Co se stalo ?"
,,Srazilo jí dost rychle jedoucí auto, už přes rok je v nemocnici. Je na tom špatně, nejspíš to nepřežije."
,,To mě mrzí kámo. Kdy za ní jdeš příště?''
,,Zítra dopoledne....Ale dost už o mě!"
,,Co vy tady a v těch hadrech?'''
Podivín se usmál a rozmáchl se rukama kolem sebe.
,,Tady pracuji a ty hadry patří k mému travesty vystoupení, které začíná za deset minut. Jestli tu vydržíš, ještě si promluvime.''
Nic jsem neřekl a objednal jsem si panáka u baru…


Hotel Ráj pokoj 308 8:30
Plavu si si v moři a najednou au něco mě kouslo a vidíim jak se rudá rozlévá kolem mě... další kousnutí…
,,Máte právo nevypovídat !"
Prudce jsem otevřel oči, ale to už mě jeden z poldů táhl z postele.
,,Můžete mi říct, co se to tu kurva do prdele děje?!"
Třeštil jsem oči na policajta před sebou. Chlap ke mě přišel blíž a nahnul obličej k mému tak, že jsem cítil jeho dech na svém obličeji.
,,Tos byl tak opilej nebo sjetej, že si nepamatuješ, co se stalo? Tak se rozhlédni kolem sebe!"
Když jsem viděl zakrvacené prostěradlo a mrtvolu s podříznutým zápěstím, vypadli mi málem oči z důlků.
,,Pánové nechci vám mluvit do vaší práce… "
,,Tak dost! Jdeme!"
Po třech hodinách výslechu na policii a šesti měsících dalšího vyšetřování byla smrt v hotelu Ráj uzavřená jako sebevražda.











Původní verze

"Ahoj kámo. Nuda, co?" oslovila mě mužatka, která si přisedla na barovou stoličku vedle mě. "Nepůjdeme radši ke mně a neužijeme si večer po svém?"
"Co ten babochlap po mně chce?" pomyslel jsem si.
"Díky za nabídku, ale nemám zájem," odpověděl jsem a myslel si, že ten hermafrodit se zvedne a s grácií sobě vlastní zmizí a já tady budu moct dokončit svoji sebedestruktivní opileckou misi. To jsem se ale hrubě spletl. 
,,Á vidím, že do sebe kopeš jednoho panáka za druhým. Děje se něco?''
Ani nevím, jak dlouho jsem si s ním nebo s ní povídal, ale vím, že jsem jí nebo jemu vyklopil vše, co se dalo, a možná i to, co se nedalo. Pak se se mnou zatočil svět a já jsem se o pár hodin později probudil na posteli nasáklé krvi s hermafrodím tělem vedle sebe.
Tělo už nejevilo známky života, když jsem si mrtvolu prohlížel, bylo naprosto jasné, že se jedná o staršího muže 55 až 65 let. Paruku měl spadenou až na hrudi, hlavu a obočí měl naprosto holou, tak jako to mívají lidé po chemoterapii.
Když jsem sjel pohledem o něco níž, všiml jsem si hlubokých řezných ran na pravém zápěstí. 
Kousek od levé otevřené dlaně ležel zakrvácený nůž - podřezal si žíly.
Instinktivně jsem se rozhlédl po místnosti. 
Uviděl jsem obálku na stole. Otevřel jsem ji.

Milý synu,
nemám rád, když se chodí kolem horké kaše, takže rychle a stručně. Od tvojí matky jsem odešel, asi před třiceti třemi lety, když mi řekla, že je těhotná. Já dítě nechtěl. Chtěl jsem si užívat všeho, co život nabízí plnými doušky. 
Před půl rokem, když mi doktoři řekli, že léčba rakoviny varlat nezabírá a zbývá mi maximálně půl roku života, najal jsem soukromého detektiva, aby tě našel.. 
Když jsem tě viděl u baru, bez váhání jsem šel za tebou. Viděl jsem tvoji nechuť se se mnou bavit, proto jsem ti do posledního panáka hodil prášek na spaní a dotáhl tě sem do pokoje hotelu Ráj, abych tě měl nablízku aspoň v mých posledních minutach. Dívám se na tebe, jak tady klidně spíš, a tečou mi po tvářích slzy….
Sbohem synu


V okamžiku, kdy jsem odložil dopis, někdo zazvonil. Otevřel jsem dveře a uviděl čtyři muže jak na mě ziraji. Podíval jsem se dolů. 
,,Do prdele krev!" pomyslel jsem si. V další vteřině jsem byl přitlačen obličejem ke zdi a slyšel jsem několik nohou probíhat kolem.
,,To není, jak…"
,,Mlčte!"
,,Pane bože tady to vypadá! Je tady!" ozvalo se od postele. 
Cvakla pouta. 
,,Máte právo nevypovídat."
,,To je omyl!!! Na stole je dopis na rozloučenou adresovaný mně."
,,Šéfe, šéfe, má pravdu!" ozvalo se z ložnice. Chlápek, co mě držel, šel do ložnice. Když se vrátil, cvakla pouta, položil mi soucitně ruku na rameno. ,,Omlouvám se."
,,Kdo vás sem poslal?"
,,Recepční si všiml, že host dlouho nevyšel z pokoje, tak nás zavolal."
 
,,Alfa jedna volá alfu pět, potřebujeme záchranku do hotelu ráj. Pravděpodobně tu máme sebevraždu . "
,,Rozumím." 
O patnáct minut později, když přivolaný lékař konstatoval smrt a policisté po vysvětlení situace recepčnímu odjeli, já odešel z hotelu domů v zakrváceném tričku. Doma jsem ho spálil, osprchoval jsem sem se, lehl si do postele a usnul neklidným spánkem.





 




.