 |
| 9. lekce v Nových Butovicích 2. února 2023 |
Psaní detailů musí být přiměřené, aby jen podpořilo představivost čtenáře a pisatel nesmí tyto detaily nešikovně vkládat do textu.
Pokud je možno napsat, konkrétní místo nebo jméno tvora, je to vždy lepší než cokoliv abstraktního.
Pisatel má jít přímo k věci, vyloučit nepotřebné pocity co dělal. Časté je taky nevhodné a nadbytečné používání pasiv. Ty se používají pouze výjimečně.
Je zbytečné prodlužovat věty slovy který, jenž, čímž. Těmi vznikají dlouhá souvětí, tzv. přetížené věty.
Nedodržováním úhlu pohledu by mělo být minimální (auto vzdoruje, já přitvrzuji).
Nahodilý verš může rušit (např. mně se nechce učit, nedám se však rušit). Lépe je, se tomu vyhnout.
Zbytečné vysvětlování, pisatel sděluje dialogem a akcí. Je to nudné, když popisuje pocity postav.
Podivné je i napodobování v pravopise. Např. když někdo koktá, je lépe napsat, než rozepisovat ko-ko-koktání.
Častá a známá je tzv. flinta, která nevystřelí. Autor představí děj, který má změnit výsledek a pak na něj zapomene, epizody nemají opodstatnění.
Stává se, že pisatel odhalí konec příběhu velmi brzy. Je lepší nevědět, jak to dopadne.
Čtenář musí být pohnutý osobami, a ne emocemi pisatele. Autor má vstoupit hluboko do pocitů vymyšlené postavy s odpovídající pozorností.
Afektované psaní odpuzuje stylem, ve kterém se projevuje ego autora. Odrazuje i rádoby vtipné použití metafor.
K dalším prohřeškům patří i hledání komplikovaných cizích slov. Musíme mluvit jasně a srozumitelně a většinou použít to, co nás napadne první, pokud to zní zajímavě a trefně.
Ani příslovce, která upravují slovesa, přídavná jména, nesmí se používat často. Nejhorší je příslovce ve spojení s uvozovacím slovesem. Např. škemral poníženě, vykřikla výhružně, chutná nějak divně.
Je toho pro začátečníka opravdu hodně. Dobrý editor chyby pozná okamžitě, my se to musíme pomalu učit. Je potřeba vycházet z toho, že se sdělení musí řídit gramatickými pravidly. Špatná gramatika plodí špatné věty. Trpný rod a pasiva užívat jen v nejnutnějších případech. Zbytečně neodbočovat v detailech, ztrácí se příběh. Dlouhá souvětí jsou většinou zbytečná. O čem se rozepíše autor, musí to mít opodstatnění, a ne potom se už k tomu nevracet. tzv. flinta na zdi.
V detailech a odbočujících epizodách se ztratí příběh.
Nejlepší autoři občas porušují pravidla psaní. Pokud si autor není jist, že píše dobře, musí se pravidel držet.
Bohuna KopřivováStává se, že pisatel odhalí konec příběhu velmi brzy. Je lepší nevědět, jak to dopadne.
Čtenář musí být pohnutý osobami, a ne emocemi pisatele. Autor má vstoupit hluboko do pocitů vymyšlené postavy s odpovídající pozorností.
Afektované psaní odpuzuje stylem, ve kterém se projevuje ego autora. Odrazuje i rádoby vtipné použití metafor.
K dalším prohřeškům patří i hledání komplikovaných cizích slov. Musíme mluvit jasně a srozumitelně a většinou použít to, co nás napadne první, pokud to zní zajímavě a trefně.
Ani příslovce, která upravují slovesa, přídavná jména, nesmí se používat často. Nejhorší je příslovce ve spojení s uvozovacím slovesem. Např. škemral poníženě, vykřikla výhružně, chutná nějak divně.
Je toho pro začátečníka opravdu hodně. Dobrý editor chyby pozná okamžitě, my se to musíme pomalu učit. Je potřeba vycházet z toho, že se sdělení musí řídit gramatickými pravidly. Špatná gramatika plodí špatné věty. Trpný rod a pasiva užívat jen v nejnutnějších případech. Zbytečně neodbočovat v detailech, ztrácí se příběh. Dlouhá souvětí jsou většinou zbytečná. O čem se rozepíše autor, musí to mít opodstatnění, a ne potom se už k tomu nevracet. tzv. flinta na zdi.
V detailech a odbočujících epizodách se ztratí příběh.
Nejlepší autoři občas porušují pravidla psaní. Pokud si autor není jist, že píše dobře, musí se pravidel držet.
