Byl květen, když jsem se rozhodla jet na svou první dovolenou po šesti letech.
Vidina moře, slunce, relaxuj a all inclusive drinků mě naprosto pohltila. Ani jsem nevěděla, jak k tomu došlo, ale nové plavky byly koupeny, kufr byl sbalen a já jsem stála plná očekávání pod cedulí s nadpisem DEPARTURES čekajíc na let na Zanzibar. Poprvé Afrika, poprvé oceán.
Po osmihodinovém letu, dvou hodinách strávených vyřizováním víz a hodinové cestě autobusem, který řídil kdosi, o kom jsem přesvědčená, že nevlastnil řidičský průkaz, jsem se ocitla v ráji.
První den přinesl šumějící oceán, zářící slunce a srdečnost místních, kteří mě ještě ten samý den naučili zpívat píseň, jež mají ve zvyku učit všechny turisty - hakuna matata, což v překladu znamená žádný problém. Zpívala jsem si jí další dva dny, už jsem začala chápat i smysl slov pole pole – zpomal, zvolni, když jsem se do třetího dne probudila s teplotou 39.5, bolestí celého těla a nechutí k jídlu.
Po osmihodinovém letu, dvou hodinách strávených vyřizováním víz a hodinové cestě autobusem, který řídil kdosi, o kom jsem přesvědčená, že nevlastnil řidičský průkaz, jsem se ocitla v ráji.
První den přinesl šumějící oceán, zářící slunce a srdečnost místních, kteří mě ještě ten samý den naučili zpívat píseň, jež mají ve zvyku učit všechny turisty - hakuna matata, což v překladu znamená žádný problém. Zpívala jsem si jí další dva dny, už jsem začala chápat i smysl slov pole pole – zpomal, zvolni, když jsem se do třetího dne probudila s teplotou 39.5, bolestí celého těla a nechutí k jídlu.
K večeru mě čekala návštěva místního lékaře, 25letého kluka, který mi na zjištěnou angínu daroval ze svého batohu fialovomodré tabletky.
Bylo mi tak zle, že mi bylo úplně jedno, co to je, smlsla jsem předepsanou dávku a usnula. Uběhly další dva dny, kdy jsem si s panem doktorem vyměňovala zprávy o mém zdravotním stavu na whatsappu z opalovacího lehátka. Angína byla za dva dny pryč. Možná to bylo tím milým lékařem, přímořským vzduchem, Masájemi tančícími na pláži nebo mojí touhou si tuhle dovolenou prostě užít, ale zbytek dovolené jsem si, ač s pravidelnými dávkami léků, užívala plnými doušky.
Šnorchlovala jsem v Indickém oceán, absolvovala přelet do Tanzanie na safari a poprvé v životě viděla volně žít lvy, slony, žirafy a krokodýly v jejich domově. Bylo to dechberoucí. Stejně jako zjištění, že opalovat se lze i s určitou dávkou antibiotik v těle, a to bez větší újmy na zdraví, nic horšího než virážka se totiž nemůže stát. No opravdu.
S úsměvem na tváři, léky v břiše, písní hakuna matata na rtech a s uvědoměním toho, co všechno může dohromady vytvořit nezapomenutelnou dovolenou, jsem opouštěla tuhle pole pole zemi. A pak mi to došlo, když člověk není schopen pochopit pole pole na Zanzibaru, pomůže už jen angína.
S úsměvem na tváři, léky v břiše, písní hakuna matata na rtech a s uvědoměním toho, co všechno může dohromady vytvořit nezapomenutelnou dovolenou, jsem opouštěla tuhle pole pole zemi. A pak mi to došlo, když člověk není schopen pochopit pole pole na Zanzibaru, pomůže už jen angína.
