 |
| René Nekuda |
Hašlerka vypadá jako malý šváb.
Podzimní vítr zní jako Nagara.
Sebepoznání je jako když se ti uleví, že jsi našel správnou cestu.
Noční bouřka je hořká jako chřipka.
Ranní slunce chutná jako zralý meloun.
Hudba zněla těžce, jako když ti kručí v břiše.
Její hlas voní sladce jako čajová růže.
Jeho chůze zní jako hra na kontrabas.
(Agněša)
Podzimní vítr zní jako filmová upoutávka na budoucí mrazivé dny.
Hašlerka vypadá jako strašidlo zabelené v modrém hábitu.
Sebepoznání je jako koupit si lístek do blíže neurčené stanice.
Bolest zubů je, jako když dítě škrábe nehtíky do bílé stěny.
Ranní slunce chutná jako čerstvě utržené jablko, které choupeme ještě v sadu.
Její hlas voní sladce jako koktejl zralého ovoce.
Jeho chůze zní jako pevné rozhodnutí, které bylo zvikláno.
Noční bouřka je jako devadesátiprocentní čokoláda poválená na jazyku někoho, kdo čokoládu nemá rád.
(Jana)
Přivonět si k benzínu je jako snít.
Hašlerka vypadá jako vejce.
Podzimní vítr zní jako šelest kardiaka.
Sebepoznání je jako umýt si zrcadlo od plivanců.
Bolest zubů je jako plít růže.
Noční bouřka je hořká jako deset turků v pěti minutách.
Ranní slunce chutná jako bůček po měsíci s vegetariánem.
Hudba zněla těžce jako jako hroty tanku.
Její hlas voní sladce jako svět v narkóze.
Jeho chůze zní jako synkopický orchestr.
(Vojta)
Přivonět si k benzínu je jako Chanel 5 pro ženu.
Hašlerka vypadá jako slimák v květináči.
Sebepoznání je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, jaký bonbón ochutnáš.
Bolest zubů je jako děsivý hrom při bouřce.
Noční bouřka je hořká jako pelyňkový čaj.
Ranní slunce chutná jako pralinka rozpadávající se na jazyku.
Hudba zněla těžce jako řezání pilou proti zubům.
Její hlas voní sladce jako vanilkové rohlíčky vytažené z trouby.
Jeho chůze zní jako dupot stáda koní.
(Lucie)
Přivonět si k benzínu je jako šlehnout si dávku marjány.
Podzimní vítr zní jako hra na flétnu.
Hašlerka vypadá jako kus uhlí.
Sebepoznání je jako krutá pravda.
Bolest zubů je jako rána pěstí.
Ranní slunce chutná jako vitamín D.
Hudba zněla těžce jako práskání dveřmi.
Jeho chůze zní jako medvěd jdoucí po lese.
(Petra)
Přivonět si k benzínu je jako vypít čistý líh. Samá chemie.
Hašlerka vypadá jako ztuhlý zelený sliz.
Bolest zubů je jako bodání dýkou do nejcitlivějších míst.
Podzimní vítr zní jako pískání píšťal.
Sebepoznání je jako životní cesta, která ti dává nové životní příležitosti.
Noční bouřka je hořká jako gin s tonikem. Taky se po něm otřepu.
Ranní slunce chutná jako sebeláska.
Hudba zněla těžce, jako kdyby to bylo naposledy.
Její hlas voní sladce jako by mě s ním líbala celé hodiny.
Jeho chůze zní jako rázný vojenský pochod.
