"Jo, jo, člověk musí upustit občas páru."
"Ha, ha ha… ty Tome, pudem ještě někam do báááru."
"Ále snad ani ne…"
"Peťo, já už bych to ani nepokoušel."
"Hele, hele, vidíš to co já ?"
"Hele, hele, vidíš to co já ?"
"No, jestli vidíš ženskou ve zmáčené noční krajkový košilce, tak se ti to nezdá, tu vidím taky, a ještě vidím její vady, tedy... vnady. Skrz tu košilku."
"Hele, třeba se jí něco stalo."
"Pojď pudem k ní blíž, já na dálku blbě vidím."
"Pojď pudem k ní blíž, já na dálku blbě vidím."
Blíží se k ní a vyjeveně na ni civí.
Asi třicetiletá žena stojí bosá v noci v týhle tmavý uličce v dešti a… drží v ruce nůž.
"Hele, pani, stalo se Vám něco?"
"Utek mi…" rozčileně se na ně obrátí rozcuchaná ženská.
"Hele, pani, stalo se Vám něco?"
"Utek mi…" rozčileně se na ně obrátí rozcuchaná ženská.
"Kdo proboha? Nezabila jste někoho, viďte…"
Teprve teď oba flamendři vidí ve svitu měsíce, že dokonce nůž, který to zmoklé stvoření křečovitě pořád svírá, je snad od krve.
"Vy se tady v tom dešti sprchujete?" snaží se na sebe ty dva kravaťáci znovu upoutat pozornost.
Teprve až teď se její pozornost zaměří na ty dva. Její napaté tělo poleví, ruku dá s nožem dá volně podél svého těla.
"Ale ne, víte," začíná pomalu. "Přítel mi před chvílí dal kopačky. Byl skvělý sex, potom jsem mu začala dělat krvavé bifteky, ty má rád. Najednou mi řek, že už to takhle dál nejde, že se musí vrátit ke své ženě, že už se nebudeme scházet a normálně zdrhnul. Chápete, normálně zdrhnul. Tak jsem na ním vyběhla... tak , jak jsem byla."
Co má teď dělat s těmi bifteky?
"Vy se tady v tom dešti sprchujete?" snaží se na sebe ty dva kravaťáci znovu upoutat pozornost.
Teprve až teď se její pozornost zaměří na ty dva. Její napaté tělo poleví, ruku dá s nožem dá volně podél svého těla.
"Ale ne, víte," začíná pomalu. "Přítel mi před chvílí dal kopačky. Byl skvělý sex, potom jsem mu začala dělat krvavé bifteky, ty má rád. Najednou mi řek, že už to takhle dál nejde, že se musí vrátit ke své ženě, že už se nebudeme scházet a normálně zdrhnul. Chápete, normálně zdrhnul. Tak jsem na ním vyběhla... tak , jak jsem byla."
Co má teď dělat s těmi bifteky?
Začala nekontrolovaně brečet a roztřásla, a nejen zimou, protože byla celá promáčená.
"No tak, dejte nám ten nůž, ať si ještě něco neuděláte a my vám pomůžeme ty bifteky sníst. Co vy na to?"
"No tak, dejte nám ten nůž, ať si ještě něco neuděláte a my vám pomůžeme ty bifteky sníst. Co vy na to?"
Zadání
Představte si úvodní scénu: Žena stojí v noci v uličce v dešti a v ruce drží nůž.
Pak si, aniž byste o tom příliš přemýšleli, zkuste představit hned další věc, která se stane, pak další a další. A zkuste napsat celý příběh. Jak to dopadne, je jen na vás. Nebojte se použít všechny cihličky a třeba i esence. Nebojte se zapojit například i nějakého ducha... Fantazii se meze nekladou!
Proč to cvičíme: Naše příběhy mohou začínat v různé časové fázi.
1. Začínáme vyprávění od začátku, postupujeme chronologicky až k vyvrcholení a závěru.
2. Začínáme od konce a vracíme se na počátek věcí, kdy se objasní, proč to dopadlo, jak to dopadlo...(často v detektivkách)
3. Příběh začneme uprostřed. V bodě, kdy děj už probíhá. Vybereme nejdramatičtější okamžik, kdy začít.
(Pozn.: Shakespeare mohl Hamleta začít pohřbem Hamletova otce nebo následným sňatkem Hamletovy matky se strýcem Poloniem, ale rozhodl se otevřít to okamžikem, který s největší pravděpodobností přiměl Hamleta přehodnotit nedávné události. Okamžikem, kdy na scénu vstupuje duch jeho otce, který se dožaduje pomsty.)
2. Začínáme od konce a vracíme se na počátek věcí, kdy se objasní, proč to dopadlo, jak to dopadlo...(často v detektivkách)
3. Příběh začneme uprostřed. V bodě, kdy děj už probíhá. Vybereme nejdramatičtější okamžik, kdy začít.
(Pozn.: Shakespeare mohl Hamleta začít pohřbem Hamletova otce nebo následným sňatkem Hamletovy matky se strýcem Poloniem, ale rozhodl se otevřít to okamžikem, který s největší pravděpodobností přiměl Hamleta přehodnotit nedávné události. Okamžikem, kdy na scénu vstupuje duch jeho otce, který se dožaduje pomsty.)
