Nevím, jaký je Váš názor, ale dle toho mého je dobrý kafe prostě půlka zdraví. Já vím ten nápoj je geniální. Však poslední roky kolem něj velké halo. Kam zmizelo obyčejné dobré kafe? Také si občas dám nějaké to „lepší“ kafe, ale co je moc, to je moc. Poslouchat potom pořád všechny ty experty, že tohle nebo tamto rozhodně pít nebudu, protože, co kdyby ho někdo viděl. On takový vyznavač kaváren a držel by nedej bůh obyčejné latté, a to třeba v kelímku s nápisem Costa. Trapas. Tento kávový fenomén se opravdu zvrhl, a i když jsem si to nikdy moc nebrala. Tak od té doby, co piji více kafe, je to neúnosné. Nejradši bych sbalila svůj batoh a odjela tohle období přečkat někam na Havaj, protože tento kavárenský teror, to není nic lehkého.
Dobře, uznávám v určitých věcech se nás shodne asi většina. Teď mi do toho můžete skočit, jestli se pletu, ale nejhorší kafe mají v RegioJetu. Sladit kafe to se už také nesmí, víc jak dvě kostky cukru je hřích. Chválit kafe z automatu, znamená jednoznačné vyhoštění z planety Země a samozřejmě ti blázni, kteří snad nechali kafe vystydnout a až pak ho začali pít. Na ty je lepší se ani nedívat.
Musím se s Vámi podělit o jeden ze svých mnoha kavárenských zážitků. Jednou jsem zalezla do kavárny někde v centru Prahy. Do jednoho z těch hezkých rodinných podniků. Sedí v něm spousty lidí, většina z nich drží knihu nebo cokoliv, kde něco čtou a já se rozhodla, že zde navážu nové vztahy. Celý ten podnik, bylo místo, kde to vypadá přesně jako u Vás na chalupě. Pochopte mě.
Pro někoho jako já. Někoho, kdo vyrostl s házenkářským míčem v ruce a kafe začal pořádně pít až v maturitním ročníku je to šok, ale snažila jsem se udiveně nekoukat na všechny ty hrníčky, rádoby umění na stěnách a ti hosté. Jak bych Vám to popsala, no nepoznáte, komu je patnáct a komu dvacet, hlavně, že mají všichni zapálenou cigaretu, a to umělecké oblečení, které nakupují zásadně v sekáči. No nic pro mě tak jsem si říkala, když už tady jsem dám si alespoň to dobrý kafe a půjdu.
Kouknu na obsluhu ta mi podá od vedlejšího stolu, kde pravdě měli sraz největší feministky v okolí, jejich nápojový lístek a já začnu vybírat. Tedy nechci působit hloupě, ale minimálně nemůžu popřít, že jsem byla trochu zaskočena. Výběr samozřejmě obrovský od kafe s Indie po tu naší českou kávičku, vše za lidové ceny, které jsou těchto podnicích minimálně trojciferné.
To vám byl výběr. Nezlobte se na mě, ale byla jsem z toho na prášky.
Třeba cibetkový kafe. Uvědomují si ti, co to pijí, že to předtím už nějaké zvíře snědlo a pak to z něj vyšlo. No možná je pak daná káva jemnější, ale opravdu nic pro mě. Tak jsem se rozhlédla po té kavárně, koukám, všichni tam tu pochutinu vesele pijí. Věřte mi nebo ne, ale těm lidem vůbec nevadí smířit se s tím, že toto kafe si prošlo celým trávicím traktem. Já ovšem odmítám i v tom to milém prostředí něco takového pít. I kdyby to předtím někdo opláchl. Vám, když spadne zmrzlina venku třeba do bahna, tak ji taky jen opláchnete? Tak vidíte.
Abych došla k nějakému závěru to odpoledne jsem si dala prostě obyčejné presso, ale byla jsem spokojená. Do kapsy má někdo hluboko. I když ráda s Vámi zajdu na kafe a poslechnu si o něm ten všeobecný ruch, já nehodlám se strhnout vlnou této kávové mody. Ten večer jsem si uvědomila, že kafe může být z Costy, rodinné kavárny i rozpustné zalité vodou z konvice doma. Ať si každý pije, co chce s kolika kostkami cukru chce a užije si právě to své kafe. Já už jsem v tomto oboru rezignovala.
Abych došla k nějakému závěru to odpoledne jsem si dala prostě obyčejné presso, ale byla jsem spokojená. Do kapsy má někdo hluboko. I když ráda s Vámi zajdu na kafe a poslechnu si o něm ten všeobecný ruch, já nehodlám se strhnout vlnou této kávové mody. Ten večer jsem si uvědomila, že kafe může být z Costy, rodinné kavárny i rozpustné zalité vodou z konvice doma. Ať si každý pije, co chce s kolika kostkami cukru chce a užije si právě to své kafe. Já už jsem v tomto oboru rezignovala.
