Princezny mezi nebem a zemí - napsala Asja Žilová

Princezny letuškami

„Co nového ve světě moje milované princezny?“  ptá se Almerie von Thurn-Taxis svých vnuček Eleonory Almerei a Marie Terezie.
„V novinách píšou, že ve světě je neklidně. Říkají, že bude válka.“ 

 „A co ještě nového?“  

„Že do války se zapojí letadla.“

„Škoda, že v roku 1848 letadla neexistovala. Smutně přidala stará Almerie. Jak jsem přála mít křídla, když utíkala z Paříže. Několik dní schovávala se v pichlavé slámě v nějakém špinavém voze. Teď by, možná, jsem použila letadlo. Všechno vstoupí do života, jen příliš později.“ Co tím hraběnka chtěla říct, dívky nepochopily.
Byl to poslední rozhovor princezen s praprababičkou. Ale sen o létání utkvěl v jejích paměti. 

Měly by spěchat, aby nebylo pozdě.

 
Rok 1934. Kancelář 1 České Aerolinky.
„Eleonora Almeria Immakulata, jste na řadě,“ ozval se mužský hlas. „Posaďte se slečno. Kolik vážete, jak jste vysoká, kolik řeči umíte? Kolik je vám let?“

„54 kilo, 165 cm. Ovládám francouzský, anglický, italský, německý a český jazyk. Je mi 27 let.“
„Bohužel, nevyhovuje váš věk, přijímáme jen do 26. Ale vaše znalosti jazyků jsou přijatelné můžete dělat v kanceláři naši společnosti.
„Marie Terezie Thurn –Taxis, jste na řádě.“ 

Otázky byly stejné, ale výsledek byl kladný. 

„Teď, prosím, můžete přistoupit k seznámení s pravidly pro letušky.“
Tak jako vždy věrné svému zvyku potomci Thurn- Taxisu byli mezí prvními ve všem. Služba ve jménu progresu.