Promiň.
Promiň, promiň. Jasně, že prominu, co bych neprominula… Jednou se už neozveš vůbec. Intervaly mezi našimi telefonáty se budou stále prodlužovat, až mě utneš úplně.… a jednou mě tu nejde někdo cizí mrtvou!
Ne. Nikdy ti nepřestanu volat, přece to víš. Jen prostě nemám čas, od rána do večera jsem v práci, večer Jirka otevírá ostentativně lednici, aby mi dal najevo, že bych mohla alespoň občas uvařit teplou večeři… Tak už se nezlob, v sobotu za tebou přijedu, jo?
To jsem zvědavá, teda. A když už přijedeš, za chvíli koukáš po hodinkách.
Ne, budu s tebou celé odpoledne. A přinesu ti celou tu bezé roládu z Míráku, jak máš ráda.
Neměla bych jíst nic tak sladkého.
Stejně ji přivezu. Co bys chtěla ještě?
Nic, už nic potřebuju. Spíš se postarej o své vlasy. Nedávno jsem tě viděla ve zprávách, máš už ty vlasy strašný… jako rousy. Úplně sis je zničila! Takový krásný vlnitý vlasy jsi mívala… a teď? Nemůžeš jít k holiči? A ty tvý výstřihy, peklo! To si nemůžeš obléct tu bílou halenku, co jsem ti dala k Vánocům?
Jo, vezmu si jí v sobotu k tobě.
Tak jo, tak se ukaž. Ani Jirku by neubylo, kdyby přijel s tebou. Ale hlavně přijeď ty.
Tak ahoj.
Ahoj. Jo, a těch rolád vem rovnou víc. Zas tu budu trčet týden sama, tak si aspoň osladím život.
