"Nebojte se, dívenky," osloví je ta úchvatná dáma. "Jsem Královna nebes a vás tři, a především pak tebe, Františko," s úsměvem se otočí na holčičku, "jsem si vyvolila, abyste zachovaly devět nejsvětějších tajemství, která nikdy nikomu nesmíte říci. Prozradí-li je některá z vás, bude na vás z nebes seslána Svatá nemoc, abyste se skrze ní protrpěly k odpuštění pro všechny hříšníky."
Věnuje dívkám další úsměv a sdělí jim všech devět Svatých Mcelských tajemství. Pak se ještě znovu otočí k Františce: "Tebe, dívko, jsem si vybrala, abys zvěstovala mou vůli. Budu skrze tebe promlouvat k lidem, a někdy na Tebe i Svatou nemoc sešlu, poněvadž ty jsi vyvolená, a lidé musí pochopit, že skrze tebe opravdu promlouvám Já."
Na chvíli se odmlčí, a pak milým tónem pokračuje: "Služte mi dobře a věrně, děvčata, a budete mít zaručenou Nebeskou odměnu. A teď, abyste si nemyslela, že jsem podvodnice, zde ještě každá máte malý dárek." Každé dívce vloží do rukou smaragd, safír a ametyst. Pak se žena na dívenky podívá pronikavým pohledem a s podivnou naléhavostí se zeptá: "Slibujete, že mi budete opravdu věrné, a že nikdy neprozradíte tajemství, která jsem vám sdělila?" "Slibujeme!" Vyhrknou dychtivě dívky.
"Dobrá," usměje se znovu Královna. "Poté se nyní rozlučme. Počítejte však, že se s vámi opět spojím, a sdělím vám vaše další úkoly." S těmi slovy se Nebeská žena otočí, a odchází po cestě pryč. Postupně se rozplývá a ztrácí, až nakonec úplně zmizí. Dívky zůstanou stát na cestě, zmatené z toho všeho, a užasle hledí na drahé kameny které drží v rukou.
"Opravdu se to stalo?" Zeptá se nevěřícně nejmladší sedmiletá Anča starší Kristýny. Ta se jen s údivem otočí na Františku. Ta ještě chvíli jako omráčená zírá na místo, kde zmizela ta žena, ale pak se najednou probere a plna nové podivné síly a odhodlání promluví k mladším dívkám. "Ano, stalo se to, vyvolila si nás snad sama Panna Maria za své prorokyně. Taková čest! Honem děvčata, do vesnice, musíme zvěstovat vůli Boží. Ode dneška začíná náš nový život!"
"Dobrá," usměje se znovu Královna. "Poté se nyní rozlučme. Počítejte však, že se s vámi opět spojím, a sdělím vám vaše další úkoly." S těmi slovy se Nebeská žena otočí, a odchází po cestě pryč. Postupně se rozplývá a ztrácí, až nakonec úplně zmizí. Dívky zůstanou stát na cestě, zmatené z toho všeho, a užasle hledí na drahé kameny které drží v rukou.
"Opravdu se to stalo?" Zeptá se nevěřícně nejmladší sedmiletá Anča starší Kristýny. Ta se jen s údivem otočí na Františku. Ta ještě chvíli jako omráčená zírá na místo, kde zmizela ta žena, ale pak se najednou probere a plna nové podivné síly a odhodlání promluví k mladším dívkám. "Ano, stalo se to, vyvolila si nás snad sama Panna Maria za své prorokyně. Taková čest! Honem děvčata, do vesnice, musíme zvěstovat vůli Boží. Ode dneška začíná náš nový život!"
