Jako požitkář a kromě knih a psaní i milovník jídla, bych pocity z navštěvování kurzů tvůrčího psaní s Danou Emingerovou vyjádřil takto:
Účastí na prvním víkendovém kurzu jsem objevil novou luxusní restauraci s mou nejoblíbenější kuchyní. Přečetl jsem si se zájmem ve vitríně jídelní lístek, nahlédl oknem a cítil vzdáleně lákavou vůni božských jídel.
Absolvováním první čtyřdenní literární dílny (pro mě Nové město na Moravě a Horácká Galerie) jsem vstoupil dovnitř, okusil jsem skvostné mnohachodové degustační menu všech možných chutí a poznal úžasné číšnice a číšníky.
 |
Své oblíbené pokrmy a dorty už teď pojídám v neomezeném množství - někdy dokonce proti bontonu - jen tak polévkovou lžící. Fotím si selfíčka s majitelem, tykám si s kuchařem, občas mu i kecám do vaření. On mi naslouchá a tu a tam mě nechá i „oblíznout vařečku a dojíst krém…“
Ovšem vše s řádem, podle pravidel a za vzájemného respektu. K tomu zjišťuji, že se ve svém věku (50 let) těmito kurzy i vzdělávám!
V tomto už dlouhou dobu neškolním věku a zkušeností se všemi možnými stupni školní výuky, různých firemních i nefiremních školení, se mi nejpříjemnějším možným způsobem rozšiřují obzory. A to nejen kurzy samotnými, ale hlavně pestrou směsicí osobností, charakterů, zkušeností, věků, názorů a smyslů pro humor i vážno mých nových přátel a spolužáků…
