Když dostaly obě víly od Stamichmana zázračné sojčí peříčko, které je zavede vždy na správnou cestu domů, rozhodly se, že by se mohly podívat k sousedům do jiných hor, o kterých jim Stamichman vyprávěl. Nejdříve se vládce Králického Sněžníku dovolily, jestli jim cestu schválí.„Pane náš, chceme vás o něco poprosit. Stále jsme jen na Sněžníku a tančíme a nás by zajímalo, jaké je to na jiných horách“, řekla víla Brusinka a její sestra dodala: „Teď, když máme od vás to zázračné pírko, tak se přeci nemůžeme ztratit.“
„Nebojte, já dám na Brusinku pozor, ona je někdy splašená. Budeme opatrné, teple se oblékneme a na cestu si vezmeme plné džbánky brusinek i borůvek, kdyby je v jiných horách neměli“.
„No, holky jedny bláznivé, co mám s vámi dělat. Na zkušenou do světa se chodilo vždycky, třeba se něco přiučíte a přenesete to k nám. Ale to vám povídám, kdyby se vám něco špatného přihodilo, okamžitě se vraťte.“
„No to určitě, to vám slibujeme“.
„Tak utíkejte se připravit, ale ať máte vše poklizené, aby tady nezůstal nějaký nepořádek“. Byly tak nadšené, že by slíbily i nemožné.
Doma v jeskyni u víl začala příprava. Zatím co Brusinka sháněla, co si vezme na cestu na sebe, rozumnější Borůvka připravovala plán cesty.
„Na jakou stranu vyrazíme. Vezmeme to na sever přes Krkonoše a po směru hodinových ručiček, nebo opačně? Ale ty stejně neznáš hodiny, tak proč se tě vlastně vůbec ptám.“
„Co povídáš, já už náhodou vím, kdy je dvanáct nebo šest“.
„Tak to nám je opravdu hodně platné, ani nevíš, na jakou stranu se ručičky otáčejí“.
„A ty zase nevíš, co se hodí na cestu na sebe. Nemůžeme přeci vypadat, jako nanynky z nějakých prdelákovic, musíme naše hory reprezentovat.“
„No, holky jedny bláznivé, co mám s vámi dělat. Na zkušenou do světa se chodilo vždycky, třeba se něco přiučíte a přenesete to k nám. Ale to vám povídám, kdyby se vám něco špatného přihodilo, okamžitě se vraťte.“
„No to určitě, to vám slibujeme“.
„Tak utíkejte se připravit, ale ať máte vše poklizené, aby tady nezůstal nějaký nepořádek“. Byly tak nadšené, že by slíbily i nemožné.
Doma v jeskyni u víl začala příprava. Zatím co Brusinka sháněla, co si vezme na cestu na sebe, rozumnější Borůvka připravovala plán cesty.
„Na jakou stranu vyrazíme. Vezmeme to na sever přes Krkonoše a po směru hodinových ručiček, nebo opačně? Ale ty stejně neznáš hodiny, tak proč se tě vlastně vůbec ptám.“
„Co povídáš, já už náhodou vím, kdy je dvanáct nebo šest“.
„Tak to nám je opravdu hodně platné, ani nevíš, na jakou stranu se ručičky otáčejí“.
„A ty zase nevíš, co se hodí na cestu na sebe. Nemůžeme přeci vypadat, jako nanynky z nějakých prdelákovic, musíme naše hory reprezentovat.“
„Ale že třeba zmrzneme, to ti nevadí, že? I když jsme třetí nejvyšší pohoří u nás, jsou ještě 2 vyšší a tam to může pěkně foukat a mráz klesat pod nulu. Tak kde začneme. Řekni jen vpravo nebo vlevo“.
„Mě je to jedno, tak třeba vlevo“.
Tak fajn, začneme v Orlických horách, pak Krkonoše, Jizerky, Krušné hory.“
„Tak to dál ne, to stačí, to by se mi moc stýskalo po našem Stamichmanovi a skřítcích Barbušácích. Skřítci jsou fajn, vymýšlí se ptákoviny a moc se s nimi nachechtám. Představ si, zrovna včera je napadlo, zajít na Stezku v oblacích a strašit děti. Tak jsem za nimi dotančila. A zastavili jsme se ještě na lanovém mostě, kde jsme v řádění pokračovali, až se jedna holčička začala bát a rozbrečela se. Naváděli jsme ji, aby dělala na lanech kotrmelce a držela se jen jednou rukou“.
„No to se nemáš čím chlubit, teď uvažuji, zda tě s sebou vezmu, abys neudělala ve světě ostudu.“
„Já? A ostudu, když přeci víš, že už ani netrhám mouchám nožičky, nezabíjím ani mravence a nelechtám Stamichmana na palcích u nohou, když spí. Už jsem opravdu polepšená, nemusíš se bát.“
„Dobře, ale když budeš zlobit, vezmu ti peříčko a ty ve světě zůstaneš navždy.“
Tak fajn, začneme v Orlických horách, pak Krkonoše, Jizerky, Krušné hory.“
„Tak to dál ne, to stačí, to by se mi moc stýskalo po našem Stamichmanovi a skřítcích Barbušácích. Skřítci jsou fajn, vymýšlí se ptákoviny a moc se s nimi nachechtám. Představ si, zrovna včera je napadlo, zajít na Stezku v oblacích a strašit děti. Tak jsem za nimi dotančila. A zastavili jsme se ještě na lanovém mostě, kde jsme v řádění pokračovali, až se jedna holčička začala bát a rozbrečela se. Naváděli jsme ji, aby dělala na lanech kotrmelce a držela se jen jednou rukou“.
„No to se nemáš čím chlubit, teď uvažuji, zda tě s sebou vezmu, abys neudělala ve světě ostudu.“
„Já? A ostudu, když přeci víš, že už ani netrhám mouchám nožičky, nezabíjím ani mravence a nelechtám Stamichmana na palcích u nohou, když spí. Už jsem opravdu polepšená, nemusíš se bát.“
„Dobře, ale když budeš zlobit, vezmu ti peříčko a ty ve světě zůstaneš navždy.“
Volné pokračování pohádky Dárek pro Stamichmana
Charakteristika pohádkových postav: víly Brusinka a Borůvka.
Zadání:
Vymyslete další pohádky o lučních vílách Brusince a Borůvce.
Vymyslete další pohádky o lučních vílách Brusince a Borůvce.
Brzy k nim přibuda i včelka Andělka
Víly Brusinka a Borůvka
- Sestry Mateřídoušky a Marahwy, dcery Peruna – navazujeme na „Pohádku do ouška“, kde je v jednom odstavci uvedeno: „Tyhle příběhy do ouška také slyšela a nechtěla dovolit svým sestřičkám, lučním vílám, aby jejího synka pobláznily.“
- Mohly by být dvojčata – brusince se také říká červená borůvka, což k tomu vybízí
- Starají se o horské louky na vrcholu Králického Sněžníku (Mateřídouška se stará o louky a zahrady v nižších částech pohoří, Marahwa zase o prameny Moravy)
- Pomáhají lidem, drží nad nimi ochrannou ruku a obdarovávají je svými poklady – brusinkami a borůvkami, pomáhají najít správnou cestu zbloudilcům
- Jsou to tmavovlásky, na hlavě věnečky s lístky a plody borůvek/brusinek, barva šatů modrofialová/červená
- Jejich šaty, kostýmy budou zdobeny lesními plody a lístky borůvek a brusinek
- Je možné příběhově provázat s Babušáky, lesními skřítky
- Sestry Mateřídoušky a Marahwy, dcery Peruna – navazujeme na „Pohádku do ouška“, kde je v jednom odstavci uvedeno: „Tyhle příběhy do ouška také slyšela a nechtěla dovolit svým sestřičkám, lučním vílám, aby jejího synka pobláznily.“
- Mohly by být dvojčata – brusince se také říká červená borůvka, což k tomu vybízí
- Starají se o horské louky na vrcholu Králického Sněžníku (Mateřídouška se stará o louky a zahrady v nižších částech pohoří, Marahwa zase o prameny Moravy)
- Pomáhají lidem, drží nad nimi ochrannou ruku a obdarovávají je svými poklady – brusinkami a borůvkami, pomáhají najít správnou cestu zbloudilcům
- Jsou to tmavovlásky, na hlavě věnečky s lístky a plody borůvek/brusinek, barva šatů modrofialová/červená
- Jejich šaty, kostýmy budou zdobeny lesními plody a lístky borůvek a brusinek
- Je možné příběhově provázat s Babušáky, lesními skřítky
Včelka Andělka- Andělka přebývá v chaloupce u včelích úlů, svým včelím sestřičkám pomáhá starat se o chod úlů, dohlíží, aby vše fungovalo jak má
- Je kamarádkou víl Mateřídoušky, Brusinky i Borůvky – pomáhá jim s jejich lučními zahradami – propojení včelky a lesních plodů, květů v přírodě
- Med – zlato z našich hor – včelka se stará o to, aby všichni věděli, jaký poklad v medu máme, léčí nachlazení i drobná poranění
- Nemáme zatím příběhově nijak provázáno s našimi postavičkami – může to být pouhé navázání přátelství mezi několika postavami, které spojuje společné téma – příroda, život v pod Králickým Sněžníkem, apod., volné přátelství této postavičky je zároveň pojítko a otevřená vrátka pro další možné kamarády do budoucna.
- Je kamarádkou víl Mateřídoušky, Brusinky i Borůvky – pomáhá jim s jejich lučními zahradami – propojení včelky a lesních plodů, květů v přírodě
- Med – zlato z našich hor – včelka se stará o to, aby všichni věděli, jaký poklad v medu máme, léčí nachlazení i drobná poranění
- Nemáme zatím příběhově nijak provázáno s našimi postavičkami – může to být pouhé navázání přátelství mezi několika postavami, které spojuje společné téma – příroda, život v pod Králickým Sněžníkem, apod., volné přátelství této postavičky je zároveň pojítko a otevřená vrátka pro další možné kamarády do budoucna.
