Hašlerka vyzerá ako tajomný drahokam z hlbín zeme.
Jesenný vietor znie ako sláčikové kvarteto uprostred lesa.
Sebapoznanie je ako nespútaná jazda prériou na divokom žrebcovi.
Bolesť zuba je ako nevkusná, ohlušujúca hudba opakujúca sa stále dokola.
Ranné slnko chutí ako dotyk malinového koláča rozplývajúceho sa na jazyku.
Nočná búrka je horká ako hnev divokého pekla.
Hudba znela ťažko ako kroky kata kráčajúceho na šibenicu.
Jej hlas voňal sladko ako alej rozkvitnutých sakurí.
Privoňať si k benzínu je ako zahryznúť do zakázaného ovocia.
Viktória Jackuliaková Murínová
Jesenný vietor znie ako hvízdanie výpravcu vlaku.
Bolesť zuba je nepríjemná ako detský kašeľ.
Ranné slnko chutí ako pohár plný pozitívnej energie.
Sebapoznanie je ako skok do neznámych hlbín mora.
Nočná búrka je osviežujúca ako voda z horského prameňa.
Hudba znela ťažko ako topánky plné mokrého blata.
Jej hlas voňal sladko ako čerstvo upečený slivkový koláč.
Privoňať k benzínu je ako spomienka na detstvo.
Naďa Legerská
Jeho chůze zní jak údery gongu.
Hašlerka je jako havířské cukrátko.
Podzimní vítr zní jako loučení léta.
Sebepoznání je jako putování za nejpravdivější pravdou.
Bolest zubu je jako pronásledovaní štvance.
Ranní slunce je jako zvědavý návštěvník.
Noční bouřka je jako koupel v chladivé bystřině.
Hudba zněla těžce jako kroky mnichů v klášteře.
Její hlas voněl sladce jako rozkvetlá zahrada.
Přivonět si benzínu je jako vyrazit na dalekou cestu.
Eva Svobodová
Hašlerka je jako havířské cukrátko.
Podzimní vítr zní jako loučení léta.
Sebepoznání je jako putování za nejpravdivější pravdou.
Bolest zubu je jako pronásledovaní štvance.
Ranní slunce je jako zvědavý návštěvník.
Noční bouřka je jako koupel v chladivé bystřině.
Hudba zněla těžce jako kroky mnichů v klášteře.
Její hlas voněl sladce jako rozkvetlá zahrada.
Přivonět si benzínu je jako vyrazit na dalekou cestu.
Eva Svobodová
Úkol podle učebnice Reného Nekudy.
