"Objevili jsme něco úžasného, uvidíte," řekl nadšeně Cecil. Jeho přátelé mu věnovali zdvořilou pozornost. "Já vím," mávl netrpělivě rukou. "Pahorek. Zní to hloupě. Ale věřte mi, tohle je jiné. Když jsme stáli s Greyem na vrcholku a koukali dolů..." Cecil se na chvíli odmlčel. "Kolem byly rozházené obrovské kulaté balvany. Rozmístěné chaoticky, ale tak, že to vlastně dávalo řád. Jejich barva se při západu slunce měnila z oranžové na tmavě hnědou. Všude kolem nás bylo ticho. Neuvěřitelné ticho, které se při pohledu dolů, do plání končících až na obzoru, měnilo na klid v duši. Neumím popsat tu nádheru. Výhled na svět! Tak tomu říkám!"
Snad podobnými slovy líčil Cecil Rhodes na konci devatenáctého století Matobo Hills svým přátelům. Rhodes, po kterém se kdysi jmenovala celá země na jihu Afriky. Rhodesie. Dnešní Zimbabwe.
Nahoře na plošině "Výhledu světa" je vytesaný hrob. V něm, v žulovém masivu, je Cecil Rhodes pohřben. Od jeho smrti se spousta věcí změnila. Jedna z nejbohatších zemí Afriky dokázala zbankrotovat. Zpustlé farmy a kdysi nadstandardní, dnes zanedbaná infrastruktura.
Kemp v blízkém Bulawayu s perfektně střiženým trávníkem, ale s opuštěnými sprchami, kde jen vzácně narazíte na funkční kohoutek. Místo zahraničního obchodu exkluzivní makadamové ořechy prodávané u cesty.
Zimbabwe je nádherná země s obrovským potenciálem. Nový Rhodes, lhostejno jestli černý nebo bílý, by se zemi hodil.
