v nejvíc zranitelném věku,
věřil jsem Vám a žádným jiným.
No, jen nedělejte, že nesete podíl viny.
Každý z vás do mě tu svou tunu mouder hodil
a nás, co odnesli to, je teď celé garda.
Ano, mluvím celou dobu o vás, známá firma.
Zdeněk Svěrák a Uhlíř Jarda.
Že prej není nutno, aby bylo přímo veselo.
No, tak jsem byl dítě,
co se sklopenou hlavou brouzdalo se Prahou.
Lidi se mě ptali: proč se neusmíváš,
je ti snad smutno.
pramen zdraví z Posázaví
a pak se mě holky ptaly,
jak to že nemám žádný svaly.
Protože zatím, co oni do se prali
vepřo knedlo zelo, obložené bagety a plno jiných sraček, já se choulil v koutě a načínal si pribináček. Jenže nikdo mě nenaučil, jak svoje problémy doopravdy řešit, až teprve později když z vás vylezlo, že do naší hospody vedou jen tři schody.
Došlo mi, že když mám srdce zjihlé dám si panák jégra, a ne cihlu k cihle. Vy jste se však snažili mou pozornost odvést do jiných sfér a ač nikdy se mi nezdál tento přístup fér, já věčně singl, jak v pastvinách tůň, věděl jsem akorát, jak to vypadá, když se zamiluje kůň. Jo to se tak někdo má dumky žálky a co já. Aby pravda mé city patřičně rozryla, že páří se tamhle kdejaká kobyla a vy se jich ještě ptáte koně koně, jak si vlastně povídáte. Později ve škole narazil jsem znovu na vaše blahodárné forky. Nic, co v seznamu hejtů patřilo by do závorky.
Dodnes si pamatuje na ten den, kdy k nám byl zaveden střídavý elektrický proud. Jenže za blbce jsem znova a paní učitelka mi za to zbytek studia řádně okoření. Můžu se zeptat, proč jste před námi tajili stejnosměrné zapojení? A ani na dějáku nevěděl jsem, kam výuka míří, když dozvídám se, že až bude naší zemi nejhůř, přijedou na pomoc blaničtí rytíři. Zatímco já v první lavici z plného dechu volám: skřítkové tesaři vylezte z mechu.
V téhle době trávil jsem prázdniny v oblasti letního tábora. Vzpomínám, co psávala domů zhrzená Barbora.
Mě pomalu dochází v zápalu hněvu, že puberta na krku a já každodenním sledováním hodiny zpěvů. Vím akorát jak dělají ryby neb ryby ryby, jak si vlastně povídáte. A jestli chci být alespoň těma milován musím být hajným, neb ten je lesa pán, co už dávno ví, jak je seno voňavý i Soňa to ví, že severní vítr je krutý, ale jestli se chci odsud někdy dostat musím mít u nohou aspoň zlatý pruty, ale kde na to brát valuty. Jsem myslel, že nemít prachy nevadí.
Ty vole Zdendo, co má znamenat chujovina tahle kolik pak dostals za vratný lahve? Lhot někdo má hadry na těle a někdo je nosí v hlavě. Tak zatni svěrač svěrák a podívej se pravdě do očí mě dojímá ukolébavka mravenčí, buď trochu chlap, sbal si svou statistiku s cennými údaji, naklop tam těch pět a třicet kakaí a nesnaž se mi tvrdit, že by bylo líp, kdybych se narodil o pár let dřív.
