„Jo, já jim teda strašně fandím. Jsou to kluci šikovný a hezky reprezentujou Ostravu.“
„Kluci šikovný? Tihle? Byla jste na tom fotbale? Nebyla, tak mi tady neříkejte něco o šikovných klucích!“
„Nebyla, ale očkem jsem to u recepce v hale zahlídla.“
„Zahlídla, jo? To bych byl raději slepý, než tohle zahlídnout očkem!“
„Mě se náhodou líbí. Krásný trenečky, hezký nohy, kombinace bílé s modrou je tak klasická…“
„Trenečky. Skafandr bych na ně natáhnul, se závažím, možná by i v tom hráli líp než dneska!“
„A ty účesy! Mě by zajímalo, jaký gel na vlasy oni používají, že jim to tak dlouho vydrží. Ti by se vyjímali v reklamě.“
„Dohola bych je ostříhal, mamlasy jedny! A reklamu? Na šlapání zelí klidně. Vlasy dolů, bo by to do toho zelí padalo, trenky až ke krku a šlapeme, volové, šlapeme.“
„Ale prosím vás, vy jste nějakej prudkej, chtěla bych vidět vás, jak byste tam pobíhal.“
„Já tam pobíhám, vážená, a skoro furt. Já je totiž trénuju!“
Zadání: Vymyslete si dvě postavy rozdílného charakteru, které jsou spolu v nějakm veřejnem prostoru. Společně něco pozorují a komentují to.
