„Sežral jsi mi tetu.“ Pronesla klidně.
„Že by maska? Blbý fórek mých kamarádů?“ Nevěděl jsem. „Ale dobře, budu si hrát taky a uvidím, co z toho vzejde.
„Jó?! A kdo je tvoje teta?“ Zeptal jsem se.
„Kachna přece. Jsme spořádaná rodina, žádná sodoma…“
Koukal jsem jak při mluvení- nebo jak to nazvat, klapala zobákem. Otevírala jej a bylo jí vidět do krku. Nikde žádná tvář uvnitř, žádné dírky pro oči. Poprvé jsem připustil, že je opravdová.
„Cos´to říkala?“
„Sežral jsi mi tetu!“
„Proč myslíš?“
„Nemyslím. Vím to!“
„A odkud? Zeptal jsem se- trochu nesmyslně…“
„Doptala jsem se.“
„A koho, proboha?!!!!“
„Řezníka. Nejdřív nechtěl mluvit. Musela jsem mu pohrozit, že mu strčím ocilku do prdele…“
„No a??!!“ Vykřikl jsem.
„Chodí vzpřímený a nože ostří už jen brouskem.“
„Tak ty mi chceš vyhrožovat?! Už toho mám dost!“ Okřikl jsem jí.
„Ty toho máš dost?! A co mám říkat já! Sežral jsi mi tetu!!!“
„Dej mi pokoj! Myslíš si, bůh ví-co nejsi, když tu běháš velká a oblečená! Pořád jsi ale jen kachna, plácáš zobákem a sereš po chodníku! Sežral jsem jí. Prostě jsem měl hlad!!! Kurva! Například lišky taky žerou kachny. Běžně!“
„Podívej se na sebe do zrcadla, tlustoprde!“ Přeměřila si mě pohledem. „Ty zrovna nevypadáš jako vyhublá hladovějící liška! Byla to sestra mé maminky! Ležela s ní na jednom platu už jako vajíčko i s ostatními tetami!“
„Tak jsem jí sežral, v neděli k obědu, no a. Byla to kachna, tak co čekala. Sežral jsem jí s knedlíkem a červeným zelím!! Zapil jsem jí pivem a krknul si! Kosti jsem hodil psovi- nepohřbíval jsem je. Potom jsem si lehnul na gauč a čuměl na televizi!“
„Jo? A co dávali?“
„Život v přírodě- divoké kachny.“
„Cynický lidský hovado!“
„Zasraná přerostlá afektovaná krávo!“
„Nejsem kráva, jsem kachna. A sežral jsi mi tetu! A za to, že jsem tolik vyrostla, nemůžu! Průmyslový krmiva, antibiotika, léky, masokostní moučka…“
„Masokostní moučka! Vidíš! Sama sis´ sežrala tetu! Možná víc tet než já! Podle toho, kolik vajíček bylo na tom platu! To už ti ten řezník neřek, že ne!!!“
„Neřek. Ovšem, to jsem v prdeli. Sežrala jsem si tetu. A další si mi sežral ty. Co mám teď dělat? Vezmeš si mě za ženu?!“
„Nasrat! Samas´, říkala, že jsi spořádaná kachna- žádná sodoma, žádný křížení a teď, když sis sama sobě sežrala tetu, bych ti byl dobrej! Víš co? Zmiz už, prosím tě!“
A kachna, jednoduše poslechla, nevím jak je to možné, ale najednou byla pryč.
„Tak to byl divnej zážitek.“ Pomyslel jsem si. Ale to už jsem otevíral dveře bytu a vítala mě manželka:
Ahoj, kdes´, byl tak dlouho? Stydne ti večeře.
„Super! Už mám hlad! Co máme?“ Zeptal jsem se.
„Mladého kohoutka na víně s bramborem!“
„Dám si jen brambory s vínem.“ Zakončil jsem. „Nerad bych někomu sežral strejdu!"
