Přemýšleli jste někdy, jaký hrad si mohl počátkem 14. století dovolit vysoký královský úředník a vzdálený příbuzný českého krále? Zřícenina tetínského hradu vám napoví. Štěpán z Tetína byl bratr nemanželského syna krále Václava II a nejvyšší písař Království českého za panování Jana Lucemburského. Už v době svého vzniku se jednalo o malý feudální hrad. Navíc později dlouho chátral, pobořili ho Husité a odtěžil ho lom. Dodnes se tak zachovala pouze strážní věž a příkop.
Náhrobní kámen před kostelem sv. Jana Nepomuckého
„Celý život po mě lidé šlapali, tak ať po mě šlapou i po smrti,“ prohlásil prý koncem 18. století tetínský poustevník Vojtěch Casanova a nechal se pohřbít před vchodem do kostela sv. Jana Nepomuckého. Náhrobní kámen vytesaný z tetínského mramoru leží hned před vchodovými dveřmi, a tak na něj skutečně musí každý příchozí stoupnout. Jeden došlap neznamená nic. Pokud jsou jich za staletí statisíce, dokáží nápis na náhrobku ohladit do nečitelna.
Votivní kříž
S Vojtěchem Casanovou je spojený i votivní kříž na nádvoří před kostelem sv. Jana Nepomuckého. Vytesat ho nechal v roce 1790, kdy byl ještě kanovníkem ve sv. Janu pod Skalou. Jedná se o nejvýznamnější dílo kameníka Antonína Lysstnera. Původně tvořil dominantu tetínské návsi, ale v roce 1921 byl v tak havarijním stavu, že se proticírkevní obecní zastupitelé rozhodli ho odstranit. Naštěstí pro nás byli nakonec donuceni kříž zrekonstruovat. Po opravě ho přesunuli z návsi před kostel, čímž dosáhli aspoň malého vítězství.
