Smrad
Studenti ateliéru sedí u stolu a sledují starého a špinavého pána. Táhne z něho alarmující smrad jako ze skládky. Prostě chodící bordel.
,,Sleduj, co dělá," poklepe Bára na rameno kamarádky Báry. Stařík míří k červenému gauči přes celý ateliér. Všichni na něho nepříjemně koukají.,,Fuj, jste moc převoněný, ale vypadáte mile," vyjádřil se. Došourá se ke gauči, sedne si a pozoruje skříň. Doufá, že uvidí uvařený segedínský guláš. Žaludek má prázdný a motá se mu hlava. Přepadne ho těžký spánek, usíná a už se nikdy neprobudí.
,,Sleduj, co dělá," poklepe Bára na rameno kamarádky Báry. Stařík míří k červenému gauči přes celý ateliér. Všichni na něho nepříjemně koukají.,,Fuj, jste moc převoněný, ale vypadáte mile," vyjádřil se. Došourá se ke gauči, sedne si a pozoruje skříň. Doufá, že uvidí uvařený segedínský guláš. Žaludek má prázdný a motá se mu hlava. Přepadne ho těžký spánek, usíná a už se nikdy neprobudí.
,,To je úžasné,“ nadšeně pozoruju obrazy starých mistrů na notebooku v kuchyni.
Pár minut ještě u toho sedím. Náhle do kuchyně vstupuje moje maminka.
,,Volal mi doktor, tak máma to nepřežila," pláče. ,,Celé ráno se její stav zhoršoval, nemohla skoro dýchat a už to nezvládla,“ opírá se o hruď mého tatínka.
Ten ji silně celou objímá. Stéká mi slza po tváři a utíkám ven na louku držet smutek.