(Krásné)
Nedočkavě vyhlížím vlak, který má přijet na třetí nástupiště na Hlavním nádraží. O vlak mi nejde, ale o to, koho veze. Uvědomuje si vůbec ten vlak, jak vzácný veze náklad? Pochybuju, je to jenom vlak, ale já to moc dobře vím.
Vše se ve mě pne a za neustávajícího nutkání se doširoka usmívat mě už bolí obličej. Nejraději bych se rozběhla po kolejích směrem k vlaku. Ale vzhledem k tomu, že už se objevil v poslední zatáčce, usoudila jsem, že to budu muset ještě chvilku vydržet. Konečně vlak zapištěl a ze dveří se začali valit lidi a mezi nimi i on. Ted jsem se mohla rozběhnout a když jsem se zastavila v jeho náruči, cítila jsem zas ten pocit klidu a bezpečí.
Děda
(Smutná)
Spěchám domů ze školy. Dnes jedeme za dědou. Prudce otevřu dveře do obýváku a očima vyhledám maminku, abych se jí zeptal, v kolik vyrážíme…. nevyrážíme.
Ona
(Erotická)
Nemůžu na ni přestat myslet. Jak na její hebkou kůži dopadá letní teplo z paprsků a pomalu vysává kapky vody, které cestují po jejích křivkách. Jak letní čas odhaluje části jejího těla a jak se to tělo propojuje s mým.
Děda
(Smutná)
Spěchám domů ze školy. Dnes jedeme za dědou. Prudce otevřu dveře do obýváku a očima vyhledám maminku, abych se jí zeptal, v kolik vyrážíme…. nevyrážíme.
Ona
(Erotická)
Nemůžu na ni přestat myslet. Jak na její hebkou kůži dopadá letní teplo z paprsků a pomalu vysává kapky vody, které cestují po jejích křivkách. Jak letní čas odhaluje části jejího těla a jak se to tělo propojuje s mým.
