OMYL PANA LVA - NAPSALA BARBORA NOVÁKOVÁ

Lev, král zvířat, měl jednou chuť na něco dobrého, proto se vydal ke své spíži na louku. Když odemkl dvířka, nebylo tam zhola nic! Rozzlobeně zařval a tu, objevil se had. A ptá se: "Ó králi, jak jsi mocný, proč řveš tak po ránu?" 

A lev na to: "Nějaký drzoun mi sežral zásoby." 

A na to podlý had: " A já vím, kdo to byl, kdo to tobě králi způsobil, byl to ten ušatý zajíc." 

Lev opět krutě zařval a zvolal: "Jen počkej, zajíci, až se mi dostaneš pod tlapu."
Druhý den šel lev na procházku a potkal zajíce, jen ho spatřil, rozběhl se a nebohého zajíce bez posledního přání zabil. Z dálky to viděl zákeřný had a jen se smál, ale tu ho spatřil lev. A ptá se: "Hade, proč se tak posmíváš?" 

Ale protože jsi hloupý, králi. Zajíc to nebyl. Lve, nesmíš skočit na každou lež . . . raději dvakrát měř a jednou řež!" A jen to had dopověděl, lev hupsl a hada spolkl.