Nic sjednocujícího. Co Čech, to jiná preference. Jsme v tom pestrobarevní jako letní louka.
Tenhle první myšlenkový pochod jsem ovšem zastavil hned s tou první větou. Nás sice nesjednocuje místo narození Mohameda, ale když už, tak nějaká poutní místa křesťanská. I ta však během roku navštíví ta menšina našich věřících. Pro ostatní jsou to turisticko-poznávací cíle. Tak které jedno místo?
Logika velí označit naší Mekkou Prahu. Praha je jedno z nejkrásnějších měst světa. Praha jsou naše dějiny. Každý by ji měl navštívit, ale…
Ale drtivou většinu nás sjednocuje jiná Mekka, vlastně Mekky. Jsou jich celé řetězce. Kaufland, Tesco, Lidl, Penny, Globus… Ano, naše pravé poutní cíle. Sjíždějí se nás do nich statisíce. Jsme jim věrní, neutíkáme, a když, tak jen kvůli slevám u jiného. Naše pravá božstva. Ano Božstva jako ta antická z řeckých dávnověků. Jeden z nich to pojal docela stylově a dal si název OLYMPIA.
A když už jsme v nich, modlíme se. Aby ještě měli ve slevě to a to z letáku, nebyly fronty u masných pultů, aby ty žravé brambůrky s příchutí slanina nebyly zase o polovinu dražší, aby nebyly fronty u pokladen, aby ratolesti nevřískaly na celý boží chrám, že nemají v košíku tam tu čokoládu nebo onoho růžového plyšáka… Jo, táto, nesmíme zapomenout na kloubní mazání pro dědu, víš, to co furt opakujou v televizi…
Milujeme své bohy a oni nás. Mají své náruče otevřené jako my své peněženky. Preference určují jen akce. Podle akčních týdnů, cen a rozličných soutěží. Naše božstva ví jak na nás a na naše platební karty coby modlitební knížky.
Ano, naše vlast je plná pestrobarevných nákupních center a ta jsou Mekkou a rájem i peklem nás Čechů, Moravanů i Slezanů.
Tak, mámo, jedem! Nákupní tašky máš?
Úkol:
Zamyslete se nad tím, co by mohlo být jakousi symbolickou Mekkou Čechů - tedy místem, které by chtěli nebo měli v životě navštívit.
