Vydat se za ním musíme na samý sever Izraele, k hranicím se Sýrií a Libanonem. Možná pouze v Izraeli můžeme narazit na místo, které je zároveň ostře sledovaným příhraničním pásmem a vyhledávaným lyžařským centrem.
Zimní Hermon nechme Izraelcům a pojďme se na něj vydat v létě, kdy je zde výrazně méně turistů. Ubytováváme se v nedalekém kempu Nimrod. Zapomeňte ovšem na všechny představy, které jste až dosud o kempech měli. Mírně svažitý terén pod vrcholem kopce, hrbolatý a hlinitý. Nahodile postavené jurty a tee-pee, před nimi na volném prostranství rozprostřená křesla a gauče, tady skoro neprší, a když už zmoknou, tak zase uschnou. Z vybavení tři veliké lednice postavené u plotu, ze dřeva stlučené toalety a sprchy. K tomu nepřetržitý vítr, který pouze mění svoji intenzitu. V noci vytí šakalů, a hlavně nechodit bosi, pozor na hady a štíry. Jsou dvě možnosti, jak na takové kempování pohlížet. Můžeme v tom hledat nepohodlné a nepřívětivé místo, za které je 60 šekelů, teda asi 360 Kč, za noc až moc, nebo drsnou romantiku, podepřenou ještě pohledem přes hluboké údolí na masivní hřeben Hermonu s městem Majdal Šams na jeho úpatí. Na něj vedou naše další kroky.
Projíždíme Majdalem. Několik serpentin, kruhových objezdů a necháváme město za sebou. Před námi stojí otevřená brána. Cedule na ní hebrejsky a anglicky informuje, že vjíždíme do vojenského pásma a je zakázáno se pohybovat mimo vyznačené cesty. Brána se otvírá ráno v osm hodin a zavírá odpoledne ve čtyři hodiny. K lyžařskému areálu to máme ještě asi 9 km. Cestou míjíme dvě obrovská odstavná parkoviště, v létě zcela prázdná. Na třetím parkovišti, hned u areálu, stojí pouze několik aut. Nad parkovištěm vojenský radar a stříbrná bouda, ve které jen znalec poznává protiraketový systém Iron Dome. Jsme ve výšce 1620 m n. m., výše, než je vrchol Sněžky. Kabinovou lanovkou vyjíždíme na hřeben, do výšky více než 1900 m n.m.
Na Hermonu leží nejvyšší místo Izraele. Vrchol Mount Duvdevan leží ve výšce 2236 m n. m. Nejvyšší vrchol Hermonu ale leží v nadmořské výšce 2814 m n. m. v Sýrii. Syrský byl původně celý Hermon, ale Izrael dobyl jeho jižní část při Šestidenní válce v roce 1967. V roce 1974 ho sice na dva dny ztratil, ale díky masivní protiofenzívě se mu podařilo získat ho zpět. Zhruba osmdesát obětí protiofenzívy připomíná skromný památník.
Z geologického hlediska jsou zajímavé výrazné prohlubně. Nejedná se o krátery po dopadu granátů při těžkých bojích, jak by mohly někomu připadat. Nejedná se ani o jiné lidské dílo. Krátery jsou přírodní, říká se jim závrty a vznikají tak, že se povrch propadne do nějaké velké jeskynní prostory. V závrtech mizí na jaře tající sníh, aby se objevil po nějaké době v podobě pramene vytékajícího z podzemí o 1400 m níže. Někde v útrobách Hermonu se nachází více než kilometr hluboký systém jeskynních chodeb, který by byl nejhlubší jeskynní na Blízkém východě. Byl by, kdyby se do něj podařilo jeskyňářům proniknout. Jejich mnohaleté úsilí zatím nebylo korunováno úspěchem.
Projíždíme Majdalem. Několik serpentin, kruhových objezdů a necháváme město za sebou. Před námi stojí otevřená brána. Cedule na ní hebrejsky a anglicky informuje, že vjíždíme do vojenského pásma a je zakázáno se pohybovat mimo vyznačené cesty. Brána se otvírá ráno v osm hodin a zavírá odpoledne ve čtyři hodiny. K lyžařskému areálu to máme ještě asi 9 km. Cestou míjíme dvě obrovská odstavná parkoviště, v létě zcela prázdná. Na třetím parkovišti, hned u areálu, stojí pouze několik aut. Nad parkovištěm vojenský radar a stříbrná bouda, ve které jen znalec poznává protiraketový systém Iron Dome. Jsme ve výšce 1620 m n. m., výše, než je vrchol Sněžky. Kabinovou lanovkou vyjíždíme na hřeben, do výšky více než 1900 m n.m.
Na Hermonu leží nejvyšší místo Izraele. Vrchol Mount Duvdevan leží ve výšce 2236 m n. m. Nejvyšší vrchol Hermonu ale leží v nadmořské výšce 2814 m n. m. v Sýrii. Syrský byl původně celý Hermon, ale Izrael dobyl jeho jižní část při Šestidenní válce v roce 1967. V roce 1974 ho sice na dva dny ztratil, ale díky masivní protiofenzívě se mu podařilo získat ho zpět. Zhruba osmdesát obětí protiofenzívy připomíná skromný památník.
Z geologického hlediska jsou zajímavé výrazné prohlubně. Nejedná se o krátery po dopadu granátů při těžkých bojích, jak by mohly někomu připadat. Nejedná se ani o jiné lidské dílo. Krátery jsou přírodní, říká se jim závrty a vznikají tak, že se povrch propadne do nějaké velké jeskynní prostory. V závrtech mizí na jaře tající sníh, aby se objevil po nějaké době v podobě pramene vytékajícího z podzemí o 1400 m níže. Někde v útrobách Hermonu se nachází více než kilometr hluboký systém jeskynních chodeb, který by byl nejhlubší jeskynní na Blízkém východě. Byl by, kdyby se do něj podařilo jeskyňářům proniknout. Jejich mnohaleté úsilí zatím nebylo korunováno úspěchem.
