 |
| René Nekuda |
Jeho chůze zní jako lokomotiva supící do kopce.
Hašlerka vypadá jako královna přecucaných klíšťat.
Podzimní vítr zní jako zpěv stárnoucí šansoniérky.
Sebepoznání je jako plavání v příboji, někdy nebezpečné, často osvěžující, ale vždy inspirující.
Bolest zubů je jako taneční sólo v masce na bále, který není maškarní.
Ranní slunce chutná jako vzpomínka na první milování.
Noční bouřka je hořká jako sršní med z grapefruitových květů.
Hudba zněla těžce jako bolest po rozchodu.
Její hlas voní sladce jako první darovaná růže.
Přivonět si benzínu je jako vrůst do motoru závodního auta.
Hašlerka vypadá jako královna přecucaných klíšťat.
Podzimní vítr zní jako zpěv stárnoucí šansoniérky.
Sebepoznání je jako plavání v příboji, někdy nebezpečné, často osvěžující, ale vždy inspirující.
Bolest zubů je jako taneční sólo v masce na bále, který není maškarní.
Ranní slunce chutná jako vzpomínka na první milování.
Noční bouřka je hořká jako sršní med z grapefruitových květů.
Hudba zněla těžce jako bolest po rozchodu.
Její hlas voní sladce jako první darovaná růže.
Přivonět si benzínu je jako vrůst do motoru závodního auta.
Jeho chůze zní jako step Freda Astaira - rytmicky a vznešeně. Hašlerka vypadá jako vítr v záhoně máty.
Podzimní vítr zní jako šustot sukní baletek.
Sebepoznání je jako ranní nevolnost - nepříjemné a nechtěné.
Bolest zubů je jako nekonečná touha smažky po fetu.
Ranní slunce chutná jako šťavnatý pomeranč.
Noční bouřka je hořká jako čokoláda.
Hudba zněla těžce, jako když bachař zavřel vrata z věznice Alcatraz.
Její hlas voní sladce jako šumění moře.
Přivonět si benzinu je jako strčit nos do lihovaru - někomu voní, jinému ne.
Renata Urbanová
Jeho chůze zní jako probuzený lenochod.
Hašlerka vypadá jako dračí polibek.
Podzimní vítr zní jako loučení se ze svobodou.
Hašlerka vypadá jako dračí polibek.
Podzimní vítr zní jako loučení se ze svobodou.
Sebepoznání je jako ranní blesk do stromu.
Bolest zubů je jako jezení hřebíčků.
Ranní slunce chutná jako pohlazení od maminky.
Noční bouřka je hořká jako citron vymačkaný na šlehačce.
Hudba zněla těžce jako chůze slona před obědem.
Její hlas voní sladce jako čerstvé maliny.
Přivonět si benzínu je jako strčit hlavu do plynové trouby.
Bolest zubů je jako jezení hřebíčků.
Ranní slunce chutná jako pohlazení od maminky.
Noční bouřka je hořká jako citron vymačkaný na šlehačce.
Hudba zněla těžce jako chůze slona před obědem.
Její hlas voní sladce jako čerstvé maliny.
Přivonět si benzínu je jako strčit hlavu do plynové trouby.
Jeho chůze zní jako ještěrka se zlomenou nohou.
Sebepoznání je jako vyndaná tříska z palce.
Bolest zubů je jako mytí nádobí ve vroucí vodě.
Hudba zněla těžce jako plazící se slon po podlaze.
Lucia Rimarčíková
