Takže když svítí nedaleko tohle světýlko, otevřu pusinku a jdu na to. Teda pusinku, jsou to spíš vrata do garáže. A přestože nejsem dravec, papám droboť, v garáži mám 4000 zubů v 300 řadách. Ale aktivně je používají jen chlapi, když se s námi chtějí pářit, milovat. Což je činnost, díky které jsem teď těhotná a zhruba za rok porodím jedno, možná dvě mláďata.
Jsem elegantní krasavice, móóć elegantní. Když mávnu křídly, podotýkám, že nejsem pták a křídla nejsou křídla ale ploutve, já nelétám, ale plavu, pohybuju se moc rychle a do tlamičky mi potrava sama vklouzne a já ji jen vycedím. Takže už víte, kdo jsem?
Jsem Manta obrovská, latinsky Manta birostris.
A jsem blízká příbuzná žraloků, heč. Díky chrupavčité kostře patřím také mezi paryby. Jsem širší než delší. Rozpětí křídel je výjimečně až 9 m, běžně 7.
Jídlo se v okolí světla pořád doplňuje, je to takový nekonečný raut, takže stačí jezdit pořád kolem dokola s otevřenou garáží a cpát se. Klidně celou noc.
Ve dne mám zase schůzku s těmi podivnými bytostmi, které se tady začaly vyskytovat teprve dost nedávno. My, jako manty, tady žijeme spououousty let. A na manta point nedaleko Malediv randíme. Já, jedna holka a spousta chlapů, můžu si vybírat. Teda já už si vybrala posledně. To byla nádhera, byli jsme velmi elegantní, ty pohyby, ti divnotvorové na nás mohli oči nechat. S tím jejich zrakem, žádná hitparáda, na rozdíl od nás, jejich dvě oči musí pozorovat jeden předmět. Taky moc nevydrží, zhruba hodinu a musí ven. Teda hodinu vydrží jen ti schopnější, potom musí na hladinu. Pod vodou jsou velmi nedokonalí, neelegantní, zranitelní. Ale zase vytvářejí bubliny. A ty tak krásně lechtají na břiše. Stačí se stabilizovat nad nimi a čekat. Teda pokud se ti nešikové dokáží stabilizovat taky. Nedávno mne jeden skoro drcnul do pupíku, jen tak tak jsem uhnula.
Říkají si POTAPĚČI.
