Leje. První den dovolené a my jsme právě dorazili ke krásnému domu na Balt. Sedíme v autě a nechce se nám do deště. Manžel plácne komára. Hned hledám kapesník, aby si mohl otřít ruku od krve. Tak malý, kde jí tam tolik vzalo?
„Nádherný počasí,“ zamručí zezadu syn. „Tati, to mohlo napadnout opravdu jenom tebe! Měli jsme jet do Itálie!“
„A ještě tyhle mrchy tady budou,“ neposlouchá ho manžel a nevěřícně hledí na štípanec.
Z domu už vychází paní, takže chtě nechtě musíme z auta ven.
Procházíme dům. Je vzdušný, za ním zahrada, vedle koně, louky, lesy.
Majitelka je dost odměřená. Když náhodou něčemu nerozumím, kroutí hlavou.
„Lepší teplý pivo než studená Němka,“ žbrblá potichu můj manžel.
Paní připisuje cenu za psa, za ručníky…
„Zeptej se na wifinu!“ šeptá syn.
„A jaké je prosím heslo na Wi-Fi??“ ptám se. Paní se na mě udiveně podívá. Chvíli váhám, jestli vůbec ví, co to je.
„Není tady. A signál je tu taky špatný. Často nejde ani volat.“
„Že bude studený moře, jsem věděl,“ zaúpí syn. „Ale že tady nebude připojení…to je fakt děs!“
„Nejhorší prázdniny právě začínají,“ dodal asi v duchu.
Z pohledu majitelky
Leje.
Tak kdepak jsou? Á už dorazili. No tak, proč sedí pořád v tom autě? Asi jim vadí, že prší. V Čechách zřejmě pořád svítí sluníčko. Tady si to tedy užijou. Hurá, konečně lezou z auta. Jé, pes. Na toho jsem úplně zapomněla! Ale psali, jestli ho můžou vzít, jo, jo. Bude to tu samej chlup. Tak pojďte!
„Guten Tag! Pán nerozumí, mluví jenom anglicky, tak to si nepopovídáme. Aspoň že ta ženská umí německy. „Bitte?“ Umí, ale blbě. Snad to nějak dáme dohromady.
Signál je zajímá a Wi-Fi. Koukají na mě, jako bych v životě neslyšela, co je to wifina. Mladej se teda tváří. Určitě teď přemýšlí, co tu bude celý týden dělat. Máš tady přírodu, chlapče a moře za humny. Otužování budeš mít!
Všechno jsem jim snad ukázala. Ještě příplatek za ručníky a za psa. A je to.
„Auf Wiedersehen!“ Usmívají se všichni včetně psa. Ale jsem na ně zvědavá. Rodinka z Prahy – bez signálu, bez wifiny a ještě mizerný počasí. Uvidíme za týden, jak to přežijou!
A jaké to tedy potom vlastně bylo?
Déšť, sluníčko, déšť.
Moře, racci, vítr.
Přístavy, lodě, medúzy.
Mušle, písek, kameny………….. KOUZELNÉ!
