Had zvedá hlavu a odpovídá: „No, já jsem nejdelší na celém světě.“
„Opravdu?“ ptá se zajíc, který hopká do konverzace: „Já slyšel, že nejdelší had je ta Krajta mřížkovaná!“
„Ale prosím tě! Ty jsi Krajta královská, ne mřížkovaná, to všichni tady vidíme,“ říká krtek, který se vyhrabal ze země.
„Krtku, ty nevidíš vůbec nic, takže o tom co jsem nemůžeš svědčit!“ povídá teď trochu rozzuřený had. Ale jejich smršť otázek stále nekončí. Sova se hada stále ptá, odkud to teda je, protože aby byl krajtou mřížkovanou, tak by musel pocházet z Indie, která je přes sedm tisíc kilometru daleko. Zajíc se dále ptá, když je had tedy krajtou mřížkovanou proč je jeho vzor na šupinách jiný. A krtek se ptá, proč mu před týdnem tvrdil, že je Krajtou královskou když teď tvrdí zase něco jiného. Had otáčí hlavu nahoru, aby odpověděl otázku sově. Poté mu hlava padá dolů, aby zesměšnil krtka a jeho hloupou připomínku, a které tvrdí, že si z něj dělal jen legraci. Nakonec se had podívá do strany na zajíce. Ani nevěděl co mu už chtěl říct, jelikož mu došlo, že se sám zauzloval. Lesem se otřásl hlasitý výsměch sovy, zajíce a krtka. Kdyby mohl, tak by někam zalez, ale to mu jeho nynější forma neumožňuje.
Takže pamatujte: Je lepší vždycky říkat pravdu, než abyste se ve své lži zamotali a zesměšnili se.
