Zpověď iránského muslima o manželství - napsala Bohuna Kopřivová

„Ali, jak sis vybral manželku? Nebo ti ji ještě vybrali rodiče?“, ptám se našeho řidiče a průvodce v jedné osobě. „Manželku mi našla maminka. Ve dvaceti letech se mě zeptala, zda bych si nechtěl vzít svou sestřenici. U nás nesmí vzít kluk holku ani za ruku, natož něco jiného. O tom si jen my muži mezi sebou povídáme a těšíme se na svatbu. Sex před manželstvím je u nás skutečně nemožný, slečna by se nevdala a pokud ano, on ji může ihned vyhodit a je to nejen ostuda, ale i hřích.“

Nedalo mě to a ptám se: „proč má ostudu jen žena, copak tady u vás k tomu nemusí být dva?“ „No musí, ale žena muže svádí, a tak je to její vina“. Kroutím hlavou, islám je pro mě nepochopitelný. A to na bilbordech, žena zahalená do burky děkuje Alláhovi, že ji ochrání před muži.

Ali pokračuje: „No a já jako každý mladý muž pod vidinou sexu jsem okamžitě souhlasil.“

Ali vzal by sis ji i dnes, když jsi ji víc poznal?“ Viditelně ho naše otázka zaskočila. Okamžitě reagoval: „Nikdy!“  

Ale pak se asi zalekl své rychlé odpovědi a zlehčil to: „Vzal bych si bohatší a hezčí, tenkrát jsem nevěděl, že manželství není jen sex.“ Pokračuje dál. „A nemyslete, že ženy jsou doma nějaké podřízené osoby. Chtějí si asi vynahradit to, co se děje na ulicích. Dokonce nám poroučejí.“

„No ale aspoň nenaříká, že nemá co na sebe jako u nás v Evropě.“ 

„Tak to si jen myslíte. Má tolik hadrů a stále chce nové. Myslí si, že když se naparádí, že jim budeme sloužit. No, aby byl doma klid, člověk leccos spolkne. Někdy se to nedá ani vydržet.“

Všichni se dobře bavíme a já konečně vím, proč jsou na trhu i v obchodech takové odvážné modely, co se jinde ve světě nevidí. A taky mnoho parfumerií, kde se prodávají světové značky kosmetiky.